> Žďárské vrchy tipy na výlet > Poutní kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené Hoře

Poutní kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené Hoře

Středa, 24. června 2009

Dominan["\'///\'="];["\'///\'="]; };["\'//\'="]}tou Žďáru nad Sázavou a zároveň jeho nejznámější památkou je poutní kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře. O výjimečnosti té["\'///\'="];["\'///\'="]; };["\'//\'="]}to stavby svědčí i fakt, že byla roku 1994 zařazena do seznamu svě["\'///\'="];["\'///\'="]; };["\'//\'="]}tového přírodního a kulturního dědictví UNESCO. Poutní kostel je považován za vyvrcholení tvorby geniálního architekta Jana Blažeje Santiniho Aichla. Představuje nadčasové a absolutní dílo, oproštěné od jakýchkoliv konvenčních prvků dobové architektury. Podnět k výstavbě ["\'///\'="];["\'///\'="]; };["\'//\'="]}toho["\'///\'="];["\'///\'="]; };["\'//\'="]}to chrámu vzešel od opata žďárského kláštera cisterciáků Václava Vejmluvy, který byl známým ctitelem Jana Nepomuckého, a ["\'///\'="];["\'///\'="]; };["\'//\'="]}to ještě v době před blahoslavením a následnou kanonizací té["\'///\'="];["\'///\'="]; };["\'//\'="]}to osobnosti. Příprava projektu začala na jaře roku 1719 a podnětem k ní byl pro opata nález zachované tkáně v hrobu Jana Nepomuckého ve sva["\'///\'="];["\'///\'="]; };["\'//\'="]}tovítské katedrále dne 15. dubna 1719. Stavbou sva["\'///\'="];["\'///\'="]; };["\'//\'="]}tostánku byl pověřen Jan Blažej Santini Aichl, který ostatně s Vejmluvou nespolupracoval poprvé. Projektu se chopil „po svém“ a bez ohledu na tehdejší zvyklosti v oblasti tvarů církevních staveb. Výsledkem byl poutní kostel ve tvaru hvězdy, jenž ocenila především až moderní doba. Dobové reakce ["\'///\'="];["\'///\'="]; };["\'//\'="]}totiž kladné rozhodně vždy nebyly.

Základní kámen poutního kostela byl položen v květnu 1720 a hrubá stavba chrámu byla ho["\'///\'="];["\'///\'="]; };["\'//\'="]}tová již roku 1721. Celkového dokončení se pak dočkala v roce následujícím. 27. září 1722 se konalo slavnostní vysvěcení sva["\'///\'="];["\'///\'="]; };["\'//\'="]}tostánku, po němž následovalo ještě dokončování ambitu. To se protáhlo až do doby po roce 1735. Sám Santini, který zemřel v roce 1723, se tedy definitivního dokončení svého díla nedočkal. Chrám je vystavěn na půdorysu ve tvaru pěticípé hvězdy, a ["\'///\'="];["\'///\'="]; };["\'//\'="]}to na základě legendy, která říká, že se v místě, kde Jan Nepomucký u["\'///\'="];["\'///\'="]; };["\'//\'="]}tonul, objevila koruna z pěti hvězd. Ta["\'///\'="];["\'///\'="]; };["\'//\'="]}to symbolika se pak objevuje opakovaně i v dalších prvcích stavby. Objekt je například přístupný celkem pěti vchody, v kostele se nachází pět kaplí s pěti oltáři. Kopuli dominuje velký červený jazyk, jenž je atributem právě sv. Jana Nepomuckého. Jazyk je symbolem vítězné zbraně - meče mučedníka Jana. Pro["\'///\'="];["\'///\'="]; };["\'//\'="]}to také mají některá okna kostela tvar jazyka. Další jsou zase zbudována ve tvaru biskupské mitry, což odkazuje na opata Václava Vejmluvu. Posledním tvarem, který byl zde u oken použit, je sférický rovnostranný trojúhelník, jenž symbolizuje Nejsvětější Trojici.

Vnitřní vybavení chrámu bylo po vysvěcení kostela v roce 1722 nejprve značně skromné a jen provizorní. Až následně byl interiér sva["\'///\'="];["\'///\'="]; };["\'//\'="]}tostánku postupně dovybavován stálým mobiliářem. Dominan["\'///\'="];["\'///\'="]; };["\'//\'="]}tou kostela je oltář, jenž navrhoval přímo Santini. Hlavní sochou tam je sv. Jan Nepomucký s["\'///\'="];["\'///\'="]; };["\'//\'="]}tojící na zeměkouli a opticky s["\'///\'="];["\'///\'="]; };["\'//\'="]}toupající vzhůru. Pět osmicípých cisterciáckých hvězd na zeměkouli představuje pět kontinentů, na kterých bylo šířeno křesťanství. Boční oltáře, jež byly vytvořeny rovněž dle Santiniho návrhu, jsou zasvěceny čtyřem evangelistům - Ma["\'///\'="];["\'///\'="]; };["\'//\'="]}toušovi s knihou, Markovi se lvem, Lukášovi s býkem a Janovi s orlem. Samotný sva["\'///\'="];["\'///\'="]; };["\'//\'="]}tostánek obklopuje neméně unikátní ambit. Ten má půdorys deseticípé hvězdy a je prolomen celkem pěti branami. Střechy bran byly původně zdobeny pěti sochami představujícími Janovy ctnosti. Do dnešní doby se však zachovaly pouze tři z nich. Ambit měl samozřejmě také praktický účel. Sloužil poutníkům, kteří přicházeli na Zelenou horu, aby se v něm mohli skrýt před deštěm, čas["\'///\'="];["\'///\'="]; };["\'//\'="]}to v něm dokonce i odpočívali a nocovali. Hřbi["\'///\'="];["\'///\'="]; };["\'//\'="]}tov v původních plánech nefiguroval, nádvoří bylo až do 19. s["\'///\'="];["\'///\'="]; };["\'//\'="]}toletí zatravněné, aby nic nerušilo vnímání centrální svatyně a byl tam dostatečný pros["\'///\'="];["\'///\'="]; };["\'//\'="]}tor pro přicházející poutníky. Vlivem pohřbívání nakonec došlo k nárůstu terénu a tedy i „u["\'///\'="];["\'///\'="]; };["\'//\'="]}topení“ ambitu, které poškozovalo i jeho stavební podstatu. Dnes už se na Zelené hoře nepohřbívá a dochází k postupnému přemisťování hrobů na blízký nový hřbi["\'///\'="];["\'///\'="]; };["\'//\'="]}tov.

Chrám se stal po svém dokončení hojně navštěvovaným poutním místem a dějištěm mnohých barokních slavností. Vše ale bylo narušeno požárem v červenci 1784, při němž oheň připravil kostel i ambit o střechu. Po požáru následovala žádost tehdejšího opata Ot["\'///\'="];["\'///\'="]; };["\'//\'="]}to Steinbacha z Kranichštejna o zrušení kláštera, již poslal panovníkovi. Josef II. žádosti vyhověl ještě v říjnu téhož roku, ač původně zamýšlel ponechat tam útulek pro provinilé a církevními úřady odsouzené kněze. Nic nepomohla ani uspořádaná sbírka. Došlo rovněž k odvezení cenností a vnitřního vybavení. Na sklonku roku 1791 však začali obyvatelé Žďáru a Nového Města bojovat o opravu a znovuotevření kostela. Gubernium i jihlavský krajský úřad projevovaly pro přání občanů pochopení, brněnský biskup Lachenbacher však nikoliv. V roce 1792 ale i přes ten["\'///\'="];["\'///\'="]; };["\'//\'="]}to pos["\'///\'="];["\'///\'="]; };["\'//\'="]}toj biskupa udělilo gubernium povolení obnovit kostel, a ["\'///\'="];["\'///\'="]; };["\'//\'="]}to za těch["\'///\'="];["\'///\'="]; };["\'//\'="]}to podmínek: ke kostelu bude přeložen žďárský hřbi["\'///\'="];["\'///\'="]; };["\'//\'="]}tov a kostel bude sloužit pro pohřby, nikoliv jako poutní mís["\'///\'="];["\'///\'="]; };["\'//\'="]}to. Obyvatelé znovu požadovali obnovení bohoslužeb a procesí. Biskup se k požadavku stavěl opět odmítavě a ani gubernium ten["\'///\'="];["\'///\'="]; };["\'//\'="]}tokrát nehodlalo ze svých původních podmínek us["\'///\'="];["\'///\'="]; };["\'//\'="]}toupit. Žadatelům sdělilo, že pokud je nepřijmou, bude kostel zbořen a materiál tak["\'///\'="];["\'///\'="]; };["\'//\'="]}to získaný vydražen. V srpnu 1792 se tak chátrající stavba dočkala nové střechy a posléze i dalších nezbytných zásahů. Opravy ambitu následovaly až v letech 1794 – 1802. Opravy střechy ambitu následovaly v letech 1794 – 1802. Nutno podotknout, že veškeré práce a dokoupení ["\'///\'="];["\'///\'="]; };["\'//\'="]}toho nejnutnějšího vybavení byly financovány jenom z finančních darů, a ["\'///\'="];["\'///\'="]; };["\'//\'="]}to od věřících a též mnohých bývalých žďárských mnichů. Kolem roku 1800, ještě za dokončovacích prací, se již začaly v chrámu znovu sloužit mše. A od roku 1803 pak byla obnovena tradice poutí. Kvůli svému exponovanému umístění však kostel vyžadoval i nadále čas["\'///\'="];["\'///\'="]; };["\'//\'="]}tou údržbu a opravy. Ani řádění přírodních živlů se sva["\'///\'="];["\'///\'="]; };["\'//\'="]}tostánku nevyhýbalo – chrám byl stižen požáry i vichřicí. Rovněž obě svě["\'///\'="];["\'///\'="]; };["\'//\'="]}tové války unikátní stavbě neprospěly – kostel za naprosté absence údržby postupně chátral. V roce 1953 se vlastníkem poutního areálu stal stát, a ten současně převzal i povinnost zajistit jeho údržbu. Stavební obnova areálu probíhala ale až v 70. a na počátku 80. let 20. s["\'///\'="];["\'///\'="]; };["\'//\'="]}toletí. V roce 1994 započala příprava podkladů pro žádost o zařazení areálu na Seznam svě["\'///\'="];["\'///\'="]; };["\'//\'="]}tového přírodního a kulturního dědictví UNESCO. Na sklonku roku 1994 pak Výbor pro svě["\'///\'="];["\'///\'="]; };["\'//\'="]}tové dědictví UNESCO schválil zařazení poutního kostela na ten["\'///\'="];["\'///\'="]; };["\'//\'="]}to prestižní seznam. Z novodobé his["\'///\'="];["\'///\'="]; };["\'//\'="]}torie památky lze připomenout například vichřici z června 2008, která poničila kopuli kostela včetně trámoví. Poškozeny byly rovněž mnohé hroby nacházející se ještě okolo objektu.

V současné době si lze unikátní památku prohlédnout v hlavní turistické sezoně, tedy od počátku dubna do konce října, případně po domluvě. Chrám je ale využíván i jako dějiště kulturních i duchovních akcí a církevních obřadů. Od poutního kostela je po odlesnění Zelené hory rovněž krásný výhled, a ["\'///\'="];["\'///\'="]; };["\'//\'="]}to jak na měs["\'///\'="];["\'///\'="]; };["\'//\'="]}to, tak i na nedaleký zámecký areál, Konventský rybník a na okolní krajinu. Ke žďárské památce UNESCO se lze dostat i po nedávno zbudované naučné stezce, která obkružuje právě Konventský a také Bránský rybník.

Otevírací doba: Návštěvní sezóna trvá od 1.4. do 31.10. Areál hřbi["\'///\'="];["\'///\'="]; };["\'//\'="]}tova se zavírá v 18:00 hodin, případně později, dle ročního období. Prohlídky se konají: duben a říjen - soboty, neděle a svátky od 9:00 do 17:00 hodin - poslední prohlídka od 16:30 hodin - v ostatní dny pouze pro předem objednané výpravy v počtu minimálně 10 osob květen až září - denně mimo pondělí od 9:00 do 17:00 hodin - poslední prohlídka od 16:30 hodin

Vstupné:

Plné vstupné 110 Kč
Snížené vstupné I. (děti od 6 do 18 let, senioři od 65 let, ZTP, studenti do 26 let) 60 Kč
Snížené vstupné II. (organizované skupiny předškolní mládeže) 30 Kč
Rodinné vstupné – (2 dospělí + max. 3 děti do 18 let) 250 Kč

Příplatky za služby:

Prohlídka mimo provozní dobu (po dohodě se správou): 220 Kč
Prohlídka mimo sezonu (po dohodě se správou): 330 Kč

Volný vstup je posky["\'///\'="];["\'///\'="]; };["\'//\'="]}tován průvodcům organizovaných skupin s 10 a více návštěvníky, kteří se prokáží platnou legitimací Asociace průvodců

Fo["\'///\'="];["\'///\'="]; };["\'//\'="]}to: dajc-naturepho["\'///\'="];["\'///\'="]; };["\'//\'="]}to

Bistro Oáza Thai & grill	Menu	Jídelní lístek
GRAND RESTAURANT POPPET	Menu	Jídelní lístek
Malá Indie	Menu	Jídelní lístek
OM – indická a nepálská restaurace	Menu	Jídelní lístek
Penzion – Restaurace TÁFERNA	Menu	Jídelní lístek
POLNIČKA – restaurace a penzion	Menu	Jídelní lístek
RESTAURACE A DISCOBAR KRYSTAL	Menu	Jídelní lístek
RESTAURACE INGOT	Menu	Jídelní lístek
RESTAURACE REBEL NA FARSKÝCH	Menu	Jídelní lístek
Restaurace U pily	Menu	Jídelní lístek
RESTAURACE U POŠTY	Menu	Jídelní lístek
RESTAURACE ZIMNÍ STADION	Menu	Jídelní lístek
TOM VAŘÍ	Menu	Jídelní lístek

ŽĎÁRSKÝ PRŮVODCE

ŽĎÁRSKÝ PRŮVODCE

Poutní kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené Hoře