> Žďárské vrchy tipy na výlet > Přes Čertův kámen a Žákovu horu k prameni Svratky

Přes Čertův kámen a Žákovu horu k prameni Svratky

Středa, 13. března 2013

Škrdlovice / Vycházka, která měří asi osmnáct kilometrů, začíná ve Škrdlovicích nedaleko Žďáru nad Sázavou. Au["\'///\'="];["\'///\'="]; };["\'//\'="]}tomobil je možné zaparkovat u některého z tamních penzionů či restaurací a pak se pustit tři kilometry po červené turistické značce za obec do lesů směrem k přírodní památce Tisůvka. Ta se rozkládá kolem stejnojmenného skalního vrcholku v nadmořské výšce 792 metrů. Vrch se zvedá severozápadně nad vesnicí Cikháj v Chráněné krajinné oblasti Žďárské vrchy.

Území bylo vyhlášeno přírodní památkou v roce 1974, zaujímá rozlohu 0,18 hektaru a nachází se v nadmořské výšce 780 až 792 metrů. Skála, které se lidově říká Čertův kámen, má délku 58 metrů, výšku patnáct metrů a dělí ji úzká skalní průrva. Nahoru se může vyšplhat i běžný turista, ovšem v zimě ["\'///\'="];["\'///\'="]; };["\'//\'="]}to po sněhu a ledu moc dobře nejde. Velké rozhledy se však nahoře nekonají v žádném ročním období, pro["\'///\'="];["\'///\'="]; };["\'//\'="]}tože všude kolem jsou vzrostlé stromy. V okolí skal se daří smrkům a bučině a přímo na nich se vyskytuje bříza bělokorá a rovněž různé druhy mechů.

Kromě červené turistické značky přes Tisůvku prochází i trasa naučné stezky Žákova hora - Tisůvka. Svůj lidový název, Čertův kámen, získala skála na vrcholu kopce Tisůvka podle pověsti, ve které se hovoří o čer["\'///\'="];["\'///\'="]; };["\'//\'="]}tovi, jenž chtěl vytrestat bezbožné dělníky, již měli stavět kostel v nedalekém Světnově. Ti sice se stavbou začali, ale večer se po práci nepomodlili a svojí práci nepožehnali, takže čert v noci všechen stavební materiál sesbíral do pytle a pryč s ním. Jenže jak tak letěl nad kopcem Tisůvka, pytlem zachytil o stromy, ten se roztrhl a všechno kamení se vysypalo na zem. A už tam zůstalo ležet navždy – právě v podobě Čer["\'///\'="];["\'///\'="]; };["\'//\'="]}tova kamene.

Z Tisůvky vede poměrně strmá cesta dolů až na cestu, kde ve 30. letech minulého s["\'///\'="];["\'///\'="]; };["\'//\'="]}toletí fungovala lesní železnice. Ta byla zbudována po polomu v říjnu roku 1930, který na Žďársku způsobila mohutná vichřice, jež zničila velké množství lesních porostů, zejména smrkových. Lesní železnice byla v lokalitě v provozu až do konce roku 1934, dokud nebylo veškeré popadané dřevo vytěženo a zpracováno.

Červená turistická značka pokračuje dále na Žákovu horu, která se vypíná ve výšce 810 metrů nad mořem - z Tisůvky jsou ["\'///\'="];["\'///\'="]; };["\'//\'="]}to k Žákově hoře tři kilometry. Závěrečná fáze cesty vede do prudkého kopce, je možné si při ní velice dobře otes["\'///\'="];["\'///\'="]; };["\'//\'="]}tovat fyzickou kondici. Někteří nadšenci s["\'///\'="];["\'///\'="]; };["\'//\'="]}toupání v zimě zvládají dokonce na běžkách, o čemž svědčí četné s["\'///\'="];["\'///\'="]; };["\'//\'="]}topy ve sněhu. Když ho leží hodně, cesta obvykle příliš prošlapaná nebývá, což činí s["\'///\'="];["\'///\'="]; };["\'//\'="]}toupání ještě o něco fyzicky namáhavější i pro pěší.

Lesní komplex Žákovy hory je od 30. let minulého s["\'///\'="];["\'///\'="]; };["\'//\'="]}toletí vyhlášen přírodní rezervací, která chrání výjimečně zachovalý přirozený prales. Zásadní krok ke vzniku rezervace učinil již v roce 1929 tehdejší majitel panství Zdenko Radslav hrabě Kinský. Ten["\'///\'="];["\'///\'="]; };["\'//\'="]}to počin také připomíná pamětní deska na rozcestí pod Žákovou horou z roku 2009, která zmiňuje i jeho manželku Eleonoru a syna Radslava hraběte Kinského, jenž v ochraně pralesa na Žákově hoře posléze pokračoval.

Žákova hora rovněž patří mezi 145 význačných vrchů v České republice, kde jsou zřízeny trigonometrické body, v případně Žákově hory se jedná o trigonometrický bod číslo 431. Poprvé byla Žákova hora do měřičské sítě zařazena pro účely katastrálního mapování v letech 1821 – 1864 a první mapa, ve které byla zanesena, byla katastrální mapa obce Cikháj z roku 1835. Při pozdějších měřeních v letech 1862 – 1898 byl vrchol Žákovy hory z měření vypuštěn, a ["\'///\'="];["\'///\'="]; };["\'//\'="]}to patrně z ["\'///\'="];["\'///\'="]; };["\'//\'="]}toho důvodu, že by bylo třeba postavit nákladnou měřičskou věž za účelem překonávání vysokého lesního porostu. Ovšem v roce 1923 byl trigonometrický bod v nízkém porostu opět zaměřen.

V pozdějších letech byla na Žákově hoře prováděna přesná geodetická a také astronomická měření. Tamní bod disponuje značným významem, neboť slouží k průzkumu pohybu zemské kůry a stanovení přesného tvaru zeměkoule. Vrchol kopce je však zalesněný, takže turistům rozhledy do okolní krajiny neumožňuje.

Půl kilometru od rozcestí pod Žákovou horou se na zelené turistické značce nachází Stříbrná studánka. Podle rozcestníku se jedná o pramen řeky Svratky, o čemž se však dlouhá léta vedou diskuse s tím, že skutečný pramen je jinde. Smírné řešení pro všechny nabízí varianta, která říká, že Stříbrná studánka je pouze jedním z pramenů Svratky. Nenápadný pramínek vytékající zpod kamenů, v jehož těsně blízkosti bývá umístěn hrneček pro žíznivé pocestné, by byl téměř přehlédnutelný, kdyby hned vedle při cestě nestál památník v podobě velkého kamene. Trochu obtížně čitelný nápis na něm říká, že právě tady prezident Ludvík Svoboda v roce 1970 vyhlásil Chráněnou krajinnou oblast Žďárské vrchy. Právě tady u Stříbrné studánky, pramene Svratky. Zlé jazyky tvrdí, že ten["\'///\'="];["\'///\'="]; };["\'//\'="]}to pramen Svratky se hodil i pro["\'///\'="];["\'///\'="]; };["\'//\'="]}to, že se k němu dalo dopravit au["\'///\'="];["\'///\'="]; };["\'//\'="]}tomobilem a vysocí státní hodnostáři se tak nemuseli vláčet po kopcích v pohorkách a potu tváře.

Voda ve Stříbrné studánce je údajně pitná, alespoň ["\'///\'="];["\'///\'="]; };["\'//\'="]}to tvrdí lidé, kteří ji bez úhony na zdraví požili, a napovídá ["\'///\'="];["\'///\'="]; };["\'//\'="]}tomu i hrneček instalovaný přímo u pramene. Kdo si troufá, nechť ["\'///\'="];["\'///\'="]; };["\'//\'="]}to zkusí.

Trasa procházky pokračuje dále po zelené značce, a ["\'///\'="];["\'///\'="]; };["\'//\'="]}to půldruhého kilometru až k rozcestníku Pod Fryšavským kopcem. Tam přejdeme na modrou trasu a mezi lesy pokračujeme do tři kilometry vzdálené obce Cikháj. Ve vesnici, která v současné době čítá asi s["\'///\'="];["\'///\'="]; };["\'//\'="]}tovku stálých obyvatel, je možné najít několik objektů, jež jsou zapsány na seznamu kulturních památek. Jedná se o zvoničku, boží muka, pamětní kříž, vodní mlýn a bývalou Joklovu hospodu.

Vznik obce, jejíž katastrální území se rozkládá po obou stranách his["\'///\'="];["\'///\'="]; };["\'//\'="]}torické česko-moravské zemské hranice, se datuje do roku 1366, kdy byl vyměřen její katastr a vznikla usedlost Walddorf. Ta spadala pod správu žďárského kláštera a měla ho za úkol zásobovat zemědělskými produkty. O dva roky později byla nedaleko Walddorfu založena osada Czykhaki. Jejími prvními osadníky byli obyvatelé české i německé národnosti - lesní dělníci a uhlíři. Vymýcený les proměňovali v ornou půdu a pěs["\'///\'="];["\'///\'="]; };["\'//\'="]}tovali na ní obilí, řepu a později i brambory. Dřevo z okolních lesů bylo v milířích využíváno k výrobě dřevěného uhlí, které sloužilo pro vysokou pec na železnou rudu v nedaleké Polničce a pro sklářské hutě.

Cikháj projdeme po modré značce, na konci obce se nachází restaurace a penzion Tisůvka s možností občerstvení. Těsně za ním při cestě leží louka s památníkem věnovaným partyzánskému a odbojovému hnutí, které byly v obci v závěru druhé svě["\'///\'="];["\'///\'="]; };["\'//\'="]}tové války velmi intenzivní. Obyvatelé žili od podzimu roku 1944 v úzkém kontaktu s partyzány, po vyzrazení odbojové činnosti byli někteří místní při raziích ve vesnici odvlečeni, případně odsouzeni k trestu smrti. Památník odbojářům byl na louce za Cikhájí odhalen v květnu roku 1975.

Poté, co mineme památník, pokračujeme po modré značce dále ces["\'///\'="];["\'///\'="]; };["\'//\'="]}tou mezi lesy a po třech kilometrech dojdeme k rozcestníku Zubačka. Tam „přes["\'///\'="];["\'///\'="]; };["\'//\'="]}toupíme“ na červenou značku, která nás po dvou kilometrech dovede zpět do Škrdlovic.

Bistro Oáza Thai & grill	Menu	Jídelní lístek
GRAND RESTAURANT POPPET	Menu	Jídelní lístek
Malá Indie	Menu	Jídelní lístek
OM – indická a nepálská restaurace	Menu	Jídelní lístek
Penzion – Restaurace TÁFERNA	Menu	Jídelní lístek
POLNIČKA – restaurace a penzion	Menu	Jídelní lístek
RESTAURACE A DISCOBAR KRYSTAL	Menu	Jídelní lístek
RESTAURACE INGOT	Menu	Jídelní lístek
RESTAURACE REBEL NA FARSKÝCH	Menu	Jídelní lístek
Restaurace U pily	Menu	Jídelní lístek
RESTAURACE U POŠTY	Menu	Jídelní lístek
RESTAURACE ZIMNÍ STADION	Menu	Jídelní lístek
TOM VAŘÍ	Menu	Jídelní lístek

ŽĎÁRSKÝ PRŮVODCE

ŽĎÁRSKÝ PRŮVODCE

Přes Čertův kámen a Žákovu horu k prameni Svratky