> Žďárské vrchy tipy na výlet > K Filipovskému prameni Chrudimky

K Filipovskému prameni Chrudimky

Neděle, 17. listopadu 2013

Filipov / Pěší túra začíná v osadě Filipov, místní části Kameniček na Chrudimsku. Do té["\'///\'="];["\'///\'="]; };["\'//\'="]}to okrajové části Žďárských vrchů se ze Žďáru nad Sázavou dostaneme přes Herálec, za kterým odbočíme ve směru na Kameničky. Z nich už zbývá jenom kilometr do Filipova. Ze Žďáru je ["\'///\'="];["\'///\'="]; };["\'//\'="]}to celkem 25 kilometrů a asi dvacet minut jízdy autem. Filipov byl založen koncem 18. s["\'///\'="];["\'///\'="]; };["\'//\'="]}toletí, původně jako panský dvorec, později byl spojen s těžbou dřeva pro vrchnostenské železárny a sklárny. Osada byla pojmenována po Filipu Kinském, který měl od roku 1753 mimo jiné v držení i vedlejší Kameničky; v té době rovněž došlo k výraznému hospodářskému rozkvětu kraje.

Ve Filipově zaparkujeme a po zelené turistické značce, která zprvu kopíruje hlavní komunikaci, se pustíme ke dva a půl kilometru vzdálenému Filipovskému prameni Chrudimky. Nejdříve jdeme asfal["\'///\'="];["\'///\'="]; };["\'//\'="]}tovou ces["\'///\'="];["\'///\'="]; };["\'//\'="]}tou, poté vys["\'///\'="];["\'///\'="]; };["\'//\'="]}toupáme okrajem lesa a louky až k prameni v lese v nadmořské výšce 680 metrů. Na místě je kromě kameny obložené lesní studánky umístěno ještě posezení ze smrkových kmenů, provizorní s["\'///\'="];["\'///\'="]; };["\'//\'="]}tolek se dvěma porcelánovými hrnky a pamětní deska, která Filipovský pramen Chrudimky připomíná. Voda je údajně pitná, zájemci ["\'///\'="];["\'///\'="]; };["\'//\'="]}to mohou na vlastní riziko vyzkoušet. Mís["\'///\'="];["\'///\'="]; };["\'//\'="]}to je současně i východištěm vlastivědné stezky Krajem Chrudimky. Celková délka té["\'///\'="];["\'///\'="]; };["\'//\'="]}to stezky je dvaaosmdesát kilometrů a překonává výškový rozdíl 390 metrů. Na jednatřiceti zajímavých místech je vybavena informačními tabulemi a první z nich je umístěna právě u Filipovského pramene Chrudimky. Naučná stezka končí v Chrudimi.

Filipovský pramen je jedním z několika začátků řeky, ale je považován za její hlavní. Chrudimce se dříve říkávalo Kamenice (Kameničky, jimiž protéká jako první, mají symbol jejího pramene coby modrý hrot ve svém znaku) a předtím také Ohebka – podle hradu Oheb. Vodní ["\'///\'="];["\'///\'="]; };["\'//\'="]}tok je více než s["\'///\'="];["\'///\'="]; };["\'//\'="]}to kilometrů dlouhý, v Pardubicích se vlévá do Labe.

Od pramene pokračujeme krajem lesa a pak přímými lesními cestami k rozcestí s názvem Míšek, jež je od Filipovského pramene vzdáleno dva kilometry. Přejdeme silnici II/354 a po zeleném značení zamíříme do kopce a následně rovným úsekem cesty procházíme přírodní památkou Bučina - Spálený kopec. Ta byla vyhlášena v říjnu 2010 a spravuje ji Správa Chráněné krajinné oblasti Žďárské vrchy. V unikátní lokalitě žijí i významné a zvláště chráněné druhy ptáků, například sýc rousný, datel černý a holub doupňák. Po lesní cestě od Míšku po tři a půl kilometrech dojdeme na začátek Čachnova, místní části obce Krouna. Tam se dáme doprava po žluté turistické značce.

Osada Čachnov vznikla v 18. s["\'///\'="];["\'///\'="]; };["\'//\'="]}toletí v souvislosti se zřízením tamního železného hamru v roce 1733. Místní zajímavostí je barokní lovecký zámeček, který nechal postavit hrabě Filip Kinský v roce 1770. Kolem něj byla navíc zřízena obora. Bývalý zámeček je jednopatrový, obdélníkového půdorysu s valbovou střechou. Nachází se v centru Čachnova vedle požární zbrojnice. Veřejnosti není přístupný, a pokud se na něj chceme alespoň zvenčí podívat, musíme nejdřív po modré turistické značce do středu obce. Objekt ani po svém vybudování dlouho využívaný nebyl, pro["\'///\'="];["\'///\'="]; };["\'//\'="]}tože už v roce 1776 nechal Filip Kinský postavit také rokokový lovecký zámeček Karlštejn nedaleko Svratky. Šlechta pak využívala převážně ten, přičemž čachnovský pozbyl na svém významu.

Další majitel rychmburského panství, kterým byl Karel Alexandr Thurn Taxis, zámeček v Čachnově změnil na hájovnu a oboru zcela zrušil. Po druhé svě["\'///\'="];["\'///\'="]; };["\'//\'="]}tové válce objekt sloužil pro potřeby Východočeských lesů, v současné době chátrá. Po žluté značce po silnici dorazíme k lesu, kterým budeme s["\'///\'="];["\'///\'="]; };["\'//\'="]}toupáním pokračovat dále. V lokalitě zvané U Zabitýho po pravé straně cesty mineme dřevěný sloupek připomínající tragickou událost, která se v těch místech téměř před s["\'///\'="];["\'///\'="]; };["\'//\'="]}toletím udála. V červenci roku 1919 tam náhodný houbař v mlází objevil tělo zavražděného muže, které bylo zakryté čerstvě nalámanými větvemi. Místní četníci, kteří mord vyšetřovali, zjistili, že neznámý strávil jeden večer v čachnovské hospodě, kde hrál karty s koňskými handlíři, již se tam tehdy sešli. Údajně se muž právě vrátil z Ameriky, kam se ještě před první svě["\'///\'="];["\'///\'="]; };["\'//\'="]}tovou válkou vydal za prací. Odkud ale skutečně pocházel a jak se jmenoval, nikdo nevěděl. V každém případě mu v ten červencový večer v hospodě štěstí přálo a vyhrál dost peněz. Jenže právě ["\'///\'="];["\'///\'="]; };["\'//\'="]}to se mu s největší pravděpodobností stalo osudným. V noci se pak z hospody vydal přes les Boučky do nedaleké Svratky a na lesní cestě se setkal se svým vrahem… Tělo muže, jehož ["\'///\'="];["\'///\'="]; };["\'//\'="]}to["\'///\'="];["\'///\'="]; };["\'//\'="]}tožnost se nikdy nepodařilo odhalit, bylo podle starých záznamů v srpnu 1919 pochováno na hřbi["\'///\'="];["\'///\'="]; };["\'//\'="]}tově v Pusté Kamenici v hrobě s číslem 210…

["\'///\'="];["\'///\'="]; };["\'//\'="]}touch1.jpg"> KOSTEL SVRATOUCH ["\'///\'="];["\'///\'="]; };["\'//\'="]}touch1-300x225.jpg" width="300" height="225" />Pokračujeme dál po žluté značce do Svra["\'///\'="];["\'///\'="]; };["\'//\'="]}touchu, do něhož je ["\'///\'="];["\'///\'="]; };["\'//\'="]}to z Čachnova něco přes čtyři kilometry. Ve Svra["\'///\'="];["\'///\'="]; };["\'//\'="]}touchu nejdříve po pravé straně mineme evangelický kostel se hřbi["\'///\'="];["\'///\'="]; };["\'//\'="]}tovem, a pak dojdeme až k rozcestníku u hlavní silnice II/354. Dáme se po ní doprava a dojdeme zástavbou až ke konci obce, ve které v současné době žije necelých devět s["\'///\'="];["\'///\'="]; };["\'//\'="]}tovek obyvatel.

První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1392. Žilo tam velké množství tajných neka["\'///\'="];["\'///\'="]; };["\'//\'="]}tolíků, ostatně jako v řadě sousedních českých vsí. Po vydání ["\'///\'="];["\'///\'="]; };["\'//\'="]}tolerančního patentu v roce 1781 se ve Svra["\'///\'="];["\'///\'="]; };["\'//\'="]}touchu přihlásilo k evangelické víře osmačtyřicet rodin. Vzápětí byla ve vesnici založena evangelická matrika, v roce 1783 postavena modlitebna a založena evangelická škola. Kostel byl zbudován v roce 1783, šlo o první evangelickou modlitebnu široko daleko, podle starších úvah dokonce o první modlitebnu po vydání ["\'///\'="];["\'///\'="]; };["\'//\'="]}tolerančního patentu. V roce 1911 byl evangelický kostel ve Svra["\'///\'="];["\'///\'="]; };["\'//\'="]}touchu přestavěn na klasický chrám, přidána k němu byla i věž s cibulovou bání. Kromě kostela má dlouhá obec soustředěná především kolem silnice ve své střední části ještě ka["\'///\'="];["\'///\'="]; };["\'//\'="]}tolickou kapli z roku 1933. Necelého půl kilometru před tabulí označující konec Svra["\'///\'="];["\'///\'="]; };["\'//\'="]}touchu si vpravo můžeme všimnout z hlavní silnice odbočující úzké asfal["\'///\'="];["\'///\'="]; };["\'//\'="]}tové silničky. Ta končí asi po šesti stech metrech na kopci Otava (Otavův kopec). Tam už od roku 1951 funguje meteorologická stanice Českého hydrometeorologického ústavu. Nepřetržitý provoz v meteostanici probíhá od roku 1971. Ten["\'///\'="];["\'///\'="]; };["\'//\'="]}to vrchol Žďárských vrchů se nachází 735 metrů nad mořem. Pokud si na kopec Otava chceme „odskočit“, můžeme, a poté se vrátíme zpět na hlavní silnici a pokračujeme po ní dál. Hned pár desítek metrů za koncem obce po levé straně hlavní komunikace začíná území přírodní památky U Tučkovy hájenky. Jedná se o zachovalé vlhké rašelinné louky v pramenné oblasti řeky Krounky s výskytem chráněných a ohrožených druhů živočichů a rostlin. Přírodní památka, která se skládá ze dvou částí, byla vyhlášena v roce 1990.

Po komunikaci, která se dál vlní v serpentinách, jdeme dál až k turistickému rozcestí Míšek, kde silnici přetíná zelená turistická značka - po té jsme předtím šli do Čachnova. K rozcestníku jsou ["\'///\'="];["\'///\'="]; };["\'//\'="]}to z místa, kde jsme ve Svra["\'///\'="];["\'///\'="]; };["\'//\'="]}touchu opustili žlu["\'///\'="];["\'///\'="]; };["\'//\'="]}tou značku, čtyři kilometry. U rozcestí turistických stezek uhneme ze silnice doleva a dále sledujeme zelené značení. Po dvou kilometrech opět dojdeme k Filipovskému prameni Chrudimky, ten["\'///\'="];["\'///\'="]; };["\'//\'="]}tokrát z opačné strany, a pak se pustíme zbývajícího dva a půl kilometru z kopce dolů k Filipovu. Vycházka není náročná, pro["\'///\'="];["\'///\'="]; };["\'//\'="]}tože při ní není třeba překovávat velké převýšení ani obtížně schůdný terén. Trasa většinou vede po rovině v přímých úsecích lesních cest. Našlapeme při["\'///\'="];["\'///\'="]; };["\'//\'="]}tom něco přes dvacet kilometrů.

Bistro Oáza Thai & grill	Menu	Jídelní lístek
GRAND RESTAURANT POPPET	Menu	Jídelní lístek
Malá Indie	Menu	Jídelní lístek
OM – indická a nepálská restaurace	Menu	Jídelní lístek
Penzion – Restaurace TÁFERNA	Menu	Jídelní lístek
POLNIČKA – restaurace a penzion	Menu	Jídelní lístek
RESTAURACE A DISCOBAR KRYSTAL	Menu	Jídelní lístek
RESTAURACE INGOT	Menu	Jídelní lístek
RESTAURACE REBEL NA FARSKÝCH	Menu	Jídelní lístek
Restaurace U pily	Menu	Jídelní lístek
RESTAURACE U POŠTY	Menu	Jídelní lístek
RESTAURACE ZIMNÍ STADION	Menu	Jídelní lístek
TOM VAŘÍ	Menu	Jídelní lístek

ŽĎÁRSKÝ PRŮVODCE

ŽĎÁRSKÝ PRŮVODCE

K Filipovskému prameni Chrudimky