> Žďárské vrchy tipy na výlet > Kříže u zbytků Sedleckého hradu připomínají dávnou tragédii

Kříže u zbytků Sedleckého hradu připomínají dávnou tragédii

Středa, 4. listopadu 2015

Náměšť nad Oslavou / Přibližně dvacetikilometrový výšlap začíná v Náměšti nad Oslavou, což je ze Žďáru nad Sázavou asi padesát kilometrů cesty, především po silnici I/37 přes Velkou Bíteš. Městu s pěti tisíci obyvateli dominuje zámek, původně gotický hrad pocházející ze 13. s["\'///\'="];["\'///\'="]; };["\'//\'="]}toletí. První zmínka o Náměšti se vztahuje k roku 1234, kdy hrad patřil Meziříčským z Lomnice. Hrad byl moravskými pány ze Žerotína přebudován v letech 1565-1578 na renesanční sídlo. Součástí areálu jsou budovy Vlašského dvora v předzámčí, anglický park a francouzská zahrada. Stavba po roce 1945 krátce sloužila jako letní sídlo prezidenta Edvarda Beneše.

Pak značka vede dál po proudu řeky Oslavy po mostku přes po<span style= ["\'///\'="];["\'///\'="]; };["\'//\'="]}tok Hučák, pravostranný pří["\'///\'="];["\'///\'="]; };["\'//\'="]}tok Oslavy" src="https://www.zdarskypruvodce.cz/zpo/uploads/uploads/reka-oslava-300x225.jpg" alt="Řeka Oslava" width="300" height="225" />Interiéry náměšťského zámku, který je přístupný veřejnosti, nabízejí unikátní expozice gobelínů, cenných obrazů či his["\'///\'="];["\'///\'="]; };["\'//\'="]}torického nábytku, zámecká kaple je zajímavá architekturou i barokním mobiliářem, knihovna bohatým knižním fondem a štukovou klenbou s freskovou výzdobou. Vnitřní nádvoří zdobí renesanční arkády a apartmán hraběte Haugwitze představuje ukázku života majitele zámku na přelomu 19. a 20. s["\'///\'="];["\'///\'="]; };["\'//\'="]}toletí. Pod zámkem je u silnice k vidění památný Žižkův dub, jehož stáří se odhaduje na přibližně devět set let.

Ve městě poutá pozornost turistů his["\'///\'="];["\'///\'="]; };["\'//\'="]}torické jádro, jež je městskou památkovou zónou. Náměstí zdobí renesanční stará radnice z 2. poloviny 16. s["\'///\'="];["\'///\'="]; };["\'//\'="]}toletí. Za pozornost s["\'///\'="];["\'///\'="]; };["\'//\'="]}tojí i sousoší Nejsvětější Trojice z roku 1715, barokní kostel svatého Jana Křtitele z let 1639-1641, barokní fara z roku 1745 či barokní špitál s kaplí Panny Marie a svaté Anny z let 1743-1745. Malým Karlovým mostem je nazýván barokní most z roku 1737 se sedmi oblouky a dvaceti sochami z roku 1744.

V Náměšti zaparkujeme u tamního Penny Marketu a od kruhové křižovatky před ním se vydáme po zelené turistické značce ve směru k vesnici Zňátky. Odtud pak pokračujeme dále po zelené trase až k rozcestníku U Vlasáka (pravý břeh), což jsou z Náměště čtyři kilometry cesty. Pak značka vede dál po proudu řeky Oslavy po mostku přes po["\'///\'="];["\'///\'="]; };["\'//\'="]}tok Hučák, pravostranný pří["\'///\'="];["\'///\'="]; };["\'//\'="]}tok Oslavy. Z mostu je po pravé straně viditelný malý vodopád. Zelená značka nás pak přes přímý úsek dovede až k pamětnímu kameni, který připomíná zabitého fořta, kterému se pomstil pytlák za smrt svého kamaráda, taktéž pytláka v tamním polesí.

Nevelký hrad byl pravděpodobně vystavěn ve 14. s<span style= ["\'///\'="];["\'///\'="]; };["\'//\'="]}toletí některým z drobných manů třebíčského kláštera. V době, kdy Sedlec patřil třebíčskému benediktinskému klášteru, tedy od 13. s["\'///\'="];["\'///\'="]; };["\'//\'="]}toletí, sloužil tamní hrad k ochraně jeho vsí směrovaných na východ. " src="https://www.zdarskypruvodce.cz/zpo/uploads/uploads/sedlec-ruiny-300x225.jpg" alt="Sedlec ruiny" width="300" height="225" />Cesta následně směřuje k turistickému přístřešku a vyhlídce U Glorietu. Odtud se nejdříve pustíme ke zhruba kilometr vzdáleným rozvalinám Sedleckého hradu na ostrohu nad řekou Oslavou. O ["\'///\'="];["\'///\'="]; };["\'//\'="]}tom["\'///\'="];["\'///\'="]; };["\'//\'="]}to sídle, které je pojmenováno po nedaleké vesnici, není v his["\'///\'="];["\'///\'="]; };["\'//\'="]}torických pramenech mnoho zpráv. Nevelký hrad byl pravděpodobně vystavěn ve 14. s["\'///\'="];["\'///\'="]; };["\'//\'="]}toletí některým z drobných manů třebíčského kláštera. V době, kdy Sedlec patřil třebíčskému benediktinskému klášteru, tedy od 13. s["\'///\'="];["\'///\'="]; };["\'//\'="]}toletí, sloužil tamní hrad k ochraně jeho vsí směrovaných na východ. Jak zanikl, není zcela jasné. Buď ho potkal osud řady sousedních staveb, které byly zničeny jako sídla loupežných tlup ve 40. letech 15. s["\'///\'="];["\'///\'="]; };["\'//\'="]}toletí, anebo byl pobořen za česko-uherských válek. Poslední zmínky o něm se datují k roku 1556, kdy je již hrad uváděn jako pustý. Jeho zdivo následně posloužilo na řadu staveb v okolí. Zřícenina, z níž se ["\'///\'="];["\'///\'="]; };["\'//\'="]}toho do dnešních dní mnoho nezachovalo, však na první pohled upoutá pozornost třemi rozměrnými dřevěnými kříži umístěnými vedle sebe. Podle legendy byly vztyčeny jako smírná oběť tragické události, které se měla odehrát za doby panování posledního majitele Sedleckého hradu. Údajně se velmi nerozvážně rozhodl schovat svoji manželku a dvě dcery na neznámém místě, zatímco musel odces["\'///\'="];["\'///\'="]; };["\'//\'="]}tovat. Na cestě se ale nečekaně zdržel, takže po svém návratu našel svoji rodinu, o které nikdo jiný nevěděl, kde je ukryta, již mrtvou. To, že kříže s["\'///\'="];["\'///\'="]; };["\'//\'="]}tojí na ["\'///\'="];["\'///\'="]; };["\'//\'="]}tom["\'///\'="];["\'///\'="]; };["\'//\'="]}to místě dlouhá staletí, dokládá i fakt, že katastr ["\'///\'="];["\'///\'="]; };["\'//\'="]}toho["\'///\'="];["\'///\'="]; };["\'//\'="]}to výběžku řeky Oslavy je v mapách označován „U Tří křížů“. Mís["\'///\'="];["\'///\'="]; };["\'//\'="]}to bylo vždy známé a lidmi uctívané, pro["\'///\'="];["\'///\'="]; };["\'//\'="]}tože ke křížům pravidelně chodívala procesí ze širokého okolí. V průběhu staletí byly původní kříže postupně renovovány, po druhé svě["\'///\'="];["\'///\'="]; };["\'//\'="]}tové válce však zmizely úplně a lidé ze Sedlece je nechali obnovit až v roce 2003, aby místu navrátili jeho původní úctu. Poté, co se od ruiny vrátíme zpět k turistickému přístřešku, pokračujeme k nedalekému Glorietu. Ten["\'///\'="];["\'///\'="]; };["\'//\'="]}to kruhový pavilonek byl vybudovaný po roce 1830 ve stylu tehdy moderního his["\'///\'="];["\'///\'="]; };["\'//\'="]}torického romantismu. Odpočinková stavba u vyhlídky do krajiny měla původně dubová novogotická okna a dveře, vnitřním vybavením kdysi býval kulatý stůl se šesti polstrovanými barokními židlemi. Ke Glorietu, který byl v minulých letech zrekonstruován, ale je bez původního zařízení a výplně dveří a oken, vedou kamenné schody. V případě potřeby se na jeho dřevěné podlaze dá i nouzově přenocovat.

Pavilonek nabízí výhled na strž zvanou Divoká rokle. Drobná architektura byla zpestřením rozsáhlého parku kolem původně loveckého zámečku Vlčí kopec, ke kterému se po třech kilometrech po zelené značce dostaneme. Zámeček nechal v roce 1830 pro svého syna Karla Viléma II. postavit Jindřich Vilém III. Haugwitz, tehdejší držitel náměšťského panství. V současné době je ve zrevitalizovaném zámečku, dříve nazývaném také Heinrichlust (Jindřichovo zátiší), školicí středisko společnost E.ON. Jednopatrový empírový objekt je památkově chráněn.

Od Vlčího kopce můžeme ještě sejít po modrém turistickém značení k řece Oslavě. Od zámečku tudy kdysi přes Gloriet vedla Annastrasse (Annina cesta) k zámku v Náměšti nad Oslavou, která křížila řeku Oslavu. Byla vybudována v letech 1882 - 1884, což dokládá pamětní deska zasazená ve skále u břehu Oslavy. Před druhou svě["\'///\'="];["\'///\'="]; };["\'//\'="]}tovou válkou přes vodní ["\'///\'="];["\'///\'="]; };["\'//\'="]}tok, který je v místě asi patnáct metrů široký, vedla turistická lávka, nyní je ale nutné na druhou stranu Oslavy, kde modrá značka pokračuje, přebrodit.

Brodit se řekou po kluzkých kamenech ten["\'///\'="];["\'///\'="]; };["\'//\'="]}tokrát nebudeme a až se dostatečně pokocháme pohledem na plynoucí vodu, vrátíme se k zámečku a odtud pak po zelené zpět k rozcestníku U Vlasáka (pravý břeh). Tam opustíme zelenou značku, přejdeme mostek přes po["\'///\'="];["\'///\'="]; };["\'//\'="]}tok a dáme se vlevo po břehu proti proudu Oslavy. Po asi sedmi stech metrech dojdeme k mostu, kudy se dostaneme na opačný břeh. Terén s balvany zčásti obrostlými mechem je poměrně náročný. Přemostění ukotvené ve skále je doplněno řetězy pro bezpečnější přístup. Přejdeme na druhou stranu a po pár desítkách metrů se napojíme na pěšinu vpravo, jež ústí na silničku s červenou značkou nedaleko rekreačního areálu a rozcestníku U Vlasáka (levý břeh). Ta nás po čtyřech kilometrech dovede zpět do Náměšti.

Bistro Oáza Thai & grill	Menu	Jídelní lístek
GRAND RESTAURANT POPPET	Menu	Jídelní lístek
Malá Indie	Menu	Jídelní lístek
OM – indická a nepálská restaurace	Menu	Jídelní lístek
Penzion – Restaurace TÁFERNA	Menu	Jídelní lístek
POLNIČKA – restaurace a penzion	Menu	Jídelní lístek
RESTAURACE A DISCOBAR KRYSTAL	Menu	Jídelní lístek
RESTAURACE INGOT	Menu	Jídelní lístek
RESTAURACE REBEL NA FARSKÝCH	Menu	Jídelní lístek
Restaurace U pily	Menu	Jídelní lístek
RESTAURACE U POŠTY	Menu	Jídelní lístek
RESTAURACE ZIMNÍ STADION	Menu	Jídelní lístek
TOM VAŘÍ	Menu	Jídelní lístek

ŽĎÁRSKÝ PRŮVODCE

ŽĎÁRSKÝ PRŮVODCE

Kříže u zbytků Sedleckého hradu připomínají dávnou tragédii