> Žďárské vrchy tipy na výlet > Naučnou stezkou severskou přírodou kolem Velkého Dářka

Naučnou stezkou severskou přírodou kolem Velkého Dářka

Neděle, 8. ledna 2017

Velké Dářko / Nenáročný dvanáctikilometrový výšlap, který zabere zhruba tři hodiny času, začíná u rybníka Velké Dářko v katastru obce Polnička. To je ze Žďáru nad Sázavou vzdálené jenom deset kilometrů, sjezd k rybníku je vlevo ze silnice I/37 vedoucí ve směru na Ždírec nad Doubravou.

Zaparkujeme před hrází na parkovišti u stánku s občerstvením. Velké Dářko, které je zvané Mořem Vysočiny, je největší rybník Českomoravské vrchoviny, jenž má rozlohu 206 hektarů. Na ["\'///\'="];["\'///\'="]; };["\'//\'="]}to, jak je vodní nádrž rozsáhlá, je ale relativně mělká – maximum činí čtyři metry, průměrná hloubka je půldruhého metru.

Rybník byl coby dnes největší rybník Českomoravské vrchoviny založený na řece Sázavě v roce 1480 a vedle chovu ryb využíván zejména k dodávkám vody železářským hamrům a hutím v nedaleké Polničce a pil a mlýnů na horním ["\'///\'="];["\'///\'="]; };["\'//\'="]}toku řeky Sázavy. Rozlehlá vodní hladina je dnes středem zájmu příznivců koupání, windsurfingu, jachtingu, projížděk na loďkách, koupání a kempování. Okolí rybníka rekreanty v létě láká k turistice, cykloturistice či houbaření. Vodní plocha s pobřežním rákosem je hnízdištěm řady druhů vodního ptactva. Z orni["\'///\'="];["\'///\'="]; };["\'//\'="]}tologické pozorovatelny lze zahlédnout kachnu divokou, potápku roháče nebo lysku černou, z rákosí se ozývají rákosníci, z lesa sýkory, pěnkavy, drozdi nebo strakapoudi.

Kolem Velkého Dářka vede naučná stezka, jež prochází dvěma národními přírodními rezervacemi, které svým vzhledem připomínají severskou tajgu - Dářkem a Radostínským rašeliništěm. Naučná stezka je dlouhá celkem dvanáct kilometrů a na patnácti zastaveních turisty seznamuje s his["\'///\'="];["\'///\'="]; };["\'//\'="]}torií rybníka, s ochranou přírody v Chráněné krajinné oblasti Žďárské vrchy, s významem rašelinišť pro krajinu či s místními druhy vodního ptactva.

Stezka, která prochází vesměs lesními úseky kolem rybníka Velké Dářko, je určená pouze pěším turistům, pro["\'///\'="];["\'///\'="]; };["\'//\'="]}tože zčásti vede po dřevěných chodnících, přechodech a lávkách, přičemž některé úseky mohou být při vyšší hladině vody zamokřené. Trasa pro["\'///\'="];["\'///\'="]; };["\'//\'="]}to není vhodná k jízdě na kole. Východiskem stezky je brána bývalé jelení obory Kinských v Karlově, osazená vstupním informačním panelem. Napojení na trasu stezky je možné také v rekreačním areálu u Velkého Dářka a ve vesničce Radostín, jimiž stezka prochází, dále z nedalekých Škrdlovic, případně delšími přístupy po turistických značených trasách z Polničky a Račína.

Vydáme se po modré turistické značce přes hráz do pět kilometrů vzdáleného Radostína. Na hrázi se nachází také be["\'///\'="];["\'///\'="]; };["\'//\'="]}tonový rozcestník - jedno z děl žďárského výtvarníka Michala Olšiaka. Větší část modré trasy kopíruje naučná stezka Dářská rašeliniště. Původní naučná stezka kolem rybníka Velké Dářko byla na konci roku 2013 nahrazena zcela novou stezkou v upravené trase. Provádí zájemce jedinečným územím Dářských rašelinišť a prostřednictvím panelů i dvou vyhlídkových bodů je seznamuje s živou a neživou přírodou té["\'///\'="];["\'///\'="]; };["\'//\'="]}to části Žďárských vrchů. Měří tři kilometry, je jednoduché náročnosti a kvůli chodníčkům určena rovněž jenom pro pěší turisty.

První písemná zmínka o Radostíně pochází z roku 1454, založen ale byl už někdy na přelomu 13. a 14. s["\'///\'="];["\'///\'="]; };["\'//\'="]}toletí, a ["\'///\'="];["\'///\'="]; };["\'//\'="]}to, stejně jako další vsi v okolí, v souvislosti se vznikem žďárského kláštera. Nemalé procen["\'///\'="];["\'///\'="]; };["\'//\'="]}to přistěhovalců tvořili Němci, kteří v těch dobách ve velké míře přesidlovali do českých zemí. Příliv obyvatelstva ke žďárskému klášteru podporovala také okolnost, že ten["\'///\'="];["\'///\'="]; };["\'//\'="]}to ležel poblíž frekven["\'///\'="];["\'///\'="]; };["\'//\'="]}tované Libické stezky spojující Moravu a Čechy. Jméno Radostín má pocházet od osobního jména Radosta, tedy ves lidí Rados["\'///\'="];["\'///\'="]; };["\'//\'="]}tových, nicméně o původu jména obce se mezi obyvateli udržela i jiná, tradiční pověst. Hovoří se v ní o ["\'///\'="];["\'///\'="]; };["\'//\'="]}tom, že v tamních lesích kdysi zabloudil syn zemana. Nešťastný muž vyslal veškeré služebnictvo, aby jeho syna hledalo. Nakonec byl chlapec nalezen v místech nynější vesnice. Šťastný otec z radosti vystavěl první chalupu a později založil celou vesnici. Na znamení, že ["\'///\'="];["\'///\'="]; };["\'//\'="]}to["\'///\'="];["\'///\'="]; };["\'//\'="]}to mís["\'///\'="];["\'///\'="]; };["\'//\'="]}to je pro něj radostí, novou vesnici pojmenoval Radostín. V současné době malá obec čítá asi 140 trvalých obyvatel a 119 čísel popisných, která jsou zčásti využívána k rekreačním účelům. Ve staré zástavbě návesního typu je zachována řada chalup s prvky horácké lidové architektury.

Dojdeme do Radostína k rybníku, pokračujeme dál kolem něj a zabočíme vpravo na místní komunikaci vedoucí k části Borky. V lokalitě Borky byla zřízena rezervace, která vedle rašelinných lesů zahrnuje též rašelinnou vegetaci, ostřice, suchopýr pochvatý nebo rosnatku okrouhlolis["\'///\'="];["\'///\'="]; };["\'//\'="]}tou. Následně uvidíme další naučný panel, a pak stezka zahýbá doprava do lesa. Dojdeme k vyvýšenému dřevěnému posezení s vyhlídkou na rašeliniště, a pak pokračujeme dále „tundrovou“ krajinou za Radostínem až na rozcestí naučných stezek – vpravo po dřevěném mostku bychom se dostali zpět na stezku, kterou jsme od Velkého Dářka přišli, pro["\'///\'="];["\'///\'="]; };["\'//\'="]}to se pustíme vlevo další částí značené trasy s názvem Kolem Dářka. Některé dřevěné chodníčky a mostky jsou již poničené, stezka poté vede v blízkosti břehu Velkého Dářka, pak s["\'///\'="];["\'///\'="]; };["\'//\'="]}toupá vzhůru k silnici I/37, aby se následně vrátila zpět k rybníku.

V dářské sníženině před léty vznikla rašeliniště, která ["\'///\'="];["\'///\'="]; };["\'//\'="]}tomu["\'///\'="];["\'///\'="]; };["\'//\'="]}to území dávají charakteristický ráz, jenž v mnohém připomíná severskou tajgu. Nejrozsáhlejší rašeliniště Českomoravské vrchoviny dosahují rozlohy 280 hektarů, kubatura rašeliny je odhadovaná až na devět milionů kubíků. Dříve byla místní kvalitní rašelina dobývána jako vítaný zdroj paliva, dnes je její těžba zakázána a rašeliniště jsou chráněna jako přírodní památka.

Hojně se vyskytující borovice blatka v té["\'///\'="];["\'///\'="]; };["\'//\'="]}to lokalitě roste na jediném místě na Českomoravské vrchovině. Velmi rozšířeni jsou v rašeliništích rovněž obojživelníci, z nichž tam žijí čolek horský, ropucha obecná a rovněž několik druhů skokanů. Povrch rašeliniště je mimo jiné domovem slepýše křehkého, ještěrky živorodé nebo zmije obecné.

Od s["\'///\'="];["\'///\'="]; };["\'//\'="]}toupání k hlavní silnici můžeme rovněž pokračovat dále neznačenou lesní ces["\'///\'="];["\'///\'="]; };["\'//\'="]}tou v těsné blízkosti břehů rybníka. Místy je možné sejít až na jeho písčité pláže a rozhlédnout se po hladině, odkud je vidět až na protější hráz. Lesní pěšinkou dojdeme až ke konci rybníka, obejdeme ho po mostku a následně se pustíme kolem něj zpět k hrázi.

Bistro Oáza Thai & grill	Menu	Jídelní lístek
GRAND RESTAURANT POPPET	Menu	Jídelní lístek
Malá Indie	Menu	Jídelní lístek
OM – indická a nepálská restaurace	Menu	Jídelní lístek
Penzion – Restaurace TÁFERNA	Menu	Jídelní lístek
POLNIČKA – restaurace a penzion	Menu	Jídelní lístek
RESTAURACE A DISCOBAR KRYSTAL	Menu	Jídelní lístek
RESTAURACE INGOT	Menu	Jídelní lístek
RESTAURACE REBEL NA FARSKÝCH	Menu	Jídelní lístek
Restaurace U pily	Menu	Jídelní lístek
RESTAURACE U POŠTY	Menu	Jídelní lístek
RESTAURACE ZIMNÍ STADION	Menu	Jídelní lístek
TOM VAŘÍ	Menu	Jídelní lístek

ŽĎÁRSKÝ PRŮVODCE

ŽĎÁRSKÝ PRŮVODCE

Naučnou stezkou severskou přírodou kolem Velkého Dářka