> Žďárské vrchy tipy na výlet > Nejznámější skály Žďárských vrchů spojuje turistické značení

Nejznámější skály Žďárských vrchů spojuje turistické značení

Čtvrtek, 7. září 2017

Herálec / Zhruba pětadvacetikilometrový výšlap kolem nejznámějších skal Žďárských vrchů začíná v Herálci, sedmnáct kilometrů vzdáleném od Žďáru nad Sázavou. Vesnici o zhruba dvanácti s["\'///\'="];["\'///\'="]; };["\'//\'="]}tovkách obyvatel dělí řeka Svratka na moravskou a českou část, spojuje je kamenný klenutý tříobloukový most z roku 1856, u něhož s["\'///\'="];["\'///\'="]; };["\'//\'="]}tojí kámen, na kterém je vyznačena česko-moravská zemská hranice. Obě části Herálce byly spojeny v jednu obec v roce 1952. V okolí kdysi fungovaly čtyři sklářské hutě, nejstarší a nejdéle fungující Mariánská huť jihozápadně od Herálce pracovala až do roku 1914.

Z Herálce se pustíme po modré turistické značce ve směru ke čtyři kilometry vzdálenému nejvyššímu vrcholu Žďárských vrchů, kterými je se svými 836 metry nad mořem Devět skal. Současně se jedná o druhý nejvyšší vrchol Českomoravské vrchoviny - první je Javořice v Jihlavských vrších, která je ještě o metr vyšší než Devět skal.

Fo["\'///\'="];["\'///\'="]; };["\'//\'="]}togenický skalní labyrint, který tvoří tři dlouhé hřebeny s devíti věžemi a tři malé věžičky, je oblíbeným cílem turistů, pro["\'///\'="];["\'///\'="]; };["\'//\'="]}tože vrchol takzvaného Hlavního bloku je přístupný a opatřený zajištěnou vyhlídkou. Kromě Hlavního bloku Devět skal tvoří ještě dalších osm skalisek, jimiž jsou Záludná věž, Žďárská věž, Královský zámek, Dvojitá věž, Pyramida, Malá věž, Strmá věž a Šikmá věž. Od Devíti skal se pak vrátíme k rozcestníku a po žlutém značení vyrazíme půl kilometru k rozcestníku Pod Lisovskou skálou, kde „přes["\'///\'="];["\'///\'="]; };["\'//\'="]}toupíme“ na červenou značku a zanedlouho už můžeme obdivovat ten["\'///\'="];["\'///\'="]; };["\'//\'="]}to skalní vrchol v nadmořské výšce 802 metrů, bohužel je však nepřístupný.

Od Lisovské skály pokračujeme dále 3,5 kilometru po červené trase k Malinské skále (811 metrů nad mořem), další z „osmis["\'///\'="];["\'///\'="]; };["\'//\'="]}tovek“ Žďárských vrchů. Z vrcholu skály je dobrý rozhled po okolí.

Po dalším kilometru po červené dojdeme k rozcestníku Dráteničky, odkud nás značka zavede téměř až téměř ke skále Dráteničky (Drátník, Drátenická skála) ve výšce 776 metrů nad mořem. Z turistické trasy přímo k ní míří několik vyšlapaných pěšinek, jinak je z velké části zarostlá stromy a nále["\'///\'="];["\'///\'="]; };["\'//\'="]}tovou vegetací. Dvě stě metrů dlouhou skalní hradbu rozčleněnou do několika vrcholů, přičemž nejvyšší z nich je pětatřicetimetrový, vyhledávají především horolezci. Červená značka nás od Drátníku zavede na okraj louky nad osadou Blatiny. Vpravo o něco výše na louce s["\'///\'="];["\'///\'="]; };["\'//\'="]}tojí čtyři metry vysoký a čtrnáct tun těžký kamenný monument věnovaný novoměstskému horolezci Radku Jarošovi, který začátkem 80. let minulého s["\'///\'="];["\'///\'="]; };["\'//\'="]}toletí právě na Drátníku začínal s horolezectvím.

Od Jarošova kamene sejdeme do Blatin, které byly založeny na počátku 18. s["\'///\'="];["\'///\'="]; };["\'//\'="]}toletí pod názvem Neustift (Novosady). V roce 1768 obdržela ves vlastní pečeť. Ve znaku má zahrádku a tři květy, později se v něm objevila lípa. Původní jméno Neustift bylo brzy počeštěno na Novosady, ovšem lidově se místu vždycky říkalo Blatiny, pro["\'///\'="];["\'///\'="]; };["\'//\'="]}tože ves byla založena na bahnitém terénu. Oficiálně se ten["\'///\'="];["\'///\'="]; };["\'//\'="]}to název začal používat v roce 1924. Od roku 1962 je osada přičleněna k nedalekému Sněžnému. Ještě než vesničku opustíme ve směru k osadě Milovy, můžeme odbočit k blatinské raritě, kterou je kavárna a naproti ní s["\'///\'="];["\'///\'="]; };["\'//\'="]}tojící pražírna kávy U Hofrů. Provoz vznikl v roce 1990. Menší balení kávy značky Hofr se připravují strojově, kilová a půlkilová balení zase ručně a jsou určena spíše do restaurací, případně pro ty, kteří odebírají kávu ve větším množství. V kavárně je možné ochutnat originální receptury ["\'///\'="];["\'///\'="]; };["\'//\'="]}toho["\'///\'="];["\'///\'="]; };["\'//\'="]}to nápoje včetně domácího občerstvení. Mimo ["\'///\'="];["\'///\'="]; };["\'//\'="]}to se tam dají zakoupit i různé druhy balené mleté kávy Hofr v několika gramážích.

U odbočky z Blatin uhneme na hlavní silnici vlevo, a ta nás po necelém kilometru dovede do Milov, další místní části Sněžného. Procházíme kolem Milovského rybníka a tamních rekreačních zařízení, pak dál po zelené značce, která za vsí ze silnice II/354 uhýbá vpravo. Zároveň s ní vede i trasa naučné stezky, která přibližuje jak přírodní rezervaci, kterou jsou meandry řeky Svratky, tak i his["\'///\'="];["\'///\'="]; };["\'//\'="]}torii osady České Milovy, kde se dodnes v podobě rekreačních objektů dochovaly některé budovy z bývalé sklářské osady. Tamní huť byla založena v roce 1835 výnosem rychmburského panství, kolem ní postupně vznikaly příbytky zaměstnanců. Milovští zruční skláři vyráběli sklo duté i broušené, které se vyváželo také do Turecka, Španělska či Ameriky. Období prosperity však netrvalo příliš dlouho, takže když prvním impulsem ke vzniku hutí byl nadbytek dřeva, jeho nedostatek a následné zdražení předznamenaly i konec skláren. Dalším problémem byla velká vzdálenost od železnice, tudíž milovští skláři neměli šanci konkurovat sklárnám v severních Čechách, které byly vytápěny uhlím a sídlily blízko železnice. Rychmburská vrchnost se nejdříve snažila provoz pronajmout a později i prodat, ale nakonec byly v letech 1892 – 1894 huť, hospodářské budovy i většina obytných objektů zbořeny. Z bývalé sklářské osady zůstal jenom dům huťmistra a několik dalších domků, které si koupili místní lidé.

Po zelené značce projdeme osadou až k rozcestí Plaňkovka a ještě než budeme pokračovat po modré značce do 2,5 kilometru vzdálených Křižánek, zajdeme si půl kilometru po zeleném značení ke skalnímu vrcholu Čtyři Palice ve výšce 723 metrů nad mořem. Asi třicet metrů vysokou západní stěnu hlavního bloku ukončují čtyři mohutné bloky – palice. Jmenují se Sfinga, Kobyla, Paličák a Bašta. Skály jsou s oblibou vyhledávány horolezci. Označená vyhlídka je však přístupná i turistům bez výstroje. Trasa pak dále směřuje k obci Křižánky s necelými čtyřmi s["\'///\'="];["\'///\'="]; };["\'//\'="]}tovkami trvalých obyvatel. Vesnicí protéká řeka Svratka, která ji rozděluje na českou a moravskou část, což dokládají i his["\'///\'="];["\'///\'="]; };["\'//\'="]}torické hraniční kameny. Obec se skládá ze tří částí - z Moravských Křižánek, Českých Křižánek a Českých Milov. His["\'///\'="];["\'///\'="]; };["\'//\'="]}torické jádro Křižánek je vesnickou památkovou rezervací, největší v Kraji Vysočina. I Křižánky byly v minulosti spojeny se sklářstvím. Později ale prosluly ruční pilníkářskou výrobou – dodnes ve vsi i okolí zbývá ještě několik pamětníků, kteří se ["\'///\'="];["\'///\'="]; };["\'//\'="]}tou["\'///\'="];["\'///\'="]; };["\'//\'="]}to činností kdysi zabývali. S pilnikářstvím souvisí i místní naučná stezka, která začíná za tamním obecním úřadem.

Z Křižánek nás pak čeká ještě sedm kilometrů po modré značce, jež nás zavede zpět do Herálce. V první části trasy procházíme naučnou stezkou zaměřenou na poznávání stromů, dále značení vede v blízkosti impozantní Bílé skály s výškou třicet a délkou šedesát metrů. Dorazíme až k Devíti skalám, odkud se pak vrátíme do Herálce stejnou trasou, kterou jsme k nejvyššímu vrcholu Žďárských vrchů přišli.

Bistro Oáza Thai & grill	Menu	Jídelní lístek
GRAND RESTAURANT POPPET	Menu	Jídelní lístek
Malá Indie	Menu	Jídelní lístek
OM – indická a nepálská restaurace	Menu	Jídelní lístek
Penzion – Restaurace TÁFERNA	Menu	Jídelní lístek
POLNIČKA – restaurace a penzion	Menu	Jídelní lístek
RESTAURACE A DISCOBAR KRYSTAL	Menu	Jídelní lístek
RESTAURACE INGOT	Menu	Jídelní lístek
RESTAURACE REBEL NA FARSKÝCH	Menu	Jídelní lístek
Restaurace U pily	Menu	Jídelní lístek
RESTAURACE U POŠTY	Menu	Jídelní lístek
RESTAURACE ZIMNÍ STADION	Menu	Jídelní lístek
TOM VAŘÍ	Menu	Jídelní lístek

ŽĎÁRSKÝ PRŮVODCE

ŽĎÁRSKÝ PRŮVODCE

Nejznámější skály Žďárských vrchů spojuje turistické značení