> Žďárské vrchy tipy na výlet > Od trámového mostu přes Svratku Sýkořským lesem

Od trámového mostu přes Svratku Sýkořským lesem

Sobota, 11. dubna 2015

Černvír / Dvacetikilometrový výšlap začíná v Černvíru v okrese Brno-venkov v Jihomoravském kraji. Ze Žďáru tam vede nejkratší cesta po silnici I/19 přes Nové Měs["\'///\'="];["\'///\'="]; };["\'//\'="]}to na Moravě a Bystřici nad Pernštejnem, odtud pak přes Věchnov, Kovářovou a Nedvědici, což je celkem osmatřicet kilometrů. V Černvíru zaparkujeme u his["\'///\'="];["\'///\'="]; };["\'//\'="]}torického krytého trámového mostu přes řeku Svratku z roku 1718. Ta["\'///\'="];["\'///\'="]; };["\'//\'="]}to pozoruhodná technická památka je dvaatřicet metrů dlouhá a 2,6 metrů široká a představuje nejstarší objekt svého druhu na Moravě. V obci s["\'///\'="];["\'///\'="]; };["\'//\'="]}tojí za povšimnutí rovněž kostel Nanebevzetí Panny Marie, který se rozkládá na místě archeologicky doloženého románského kostela, jenž kdysi patřil k opevněnému sídlu na ostrohu nad řekou. Tamní barokní oltář pochází ze zrušeného kostela v zaniklé obci Mušov na jižní Moravě, která byla v 80. letech minulého s["\'///\'="];["\'///\'="]; };["\'//\'="]}toletí zaplavena přehradou Nové Mlýny. Samotný bývalý kostel svatého Linharta byl nakonec zachován, dnes s["\'///\'="];["\'///\'="]; };["\'//\'="]}tojí na malém ostrůvku uprostřed Věs["\'///\'="];["\'///\'="]; };["\'//\'="]}tonické nádrže (Nové Mlýny II), patří mezi kulturní památky České republiky, není však běžně přístupný.

Kostel v Černvíru bývá otevřen příleži["\'///\'="];["\'///\'="]; };["\'//\'="]}tostně, především o svátcích, například v rámci tradičních červencových Slavností Pernštejnského panství s centrem v sousední Nedvědici. Do areálu hřbi["\'///\'="];["\'///\'="]; };["\'//\'="]}tova se vstupuje vedlejším vstupem ve štítu kostela. V Černvíru od trámového mostu zamíříme směrem k železničnímu přejezdu, kde je umístěn rozcestník turistických stezek, a dáme se po červené značce. Ta nás po kilometru dovede k rozcestníku Pod Křížovicemi, odkud pak trasa pokračuje nejdříve lesem a pak po silnici kolem řeky Svratky až do Doubravníka. Městys po půldruhém kilometru chůze mineme jenom jeho okrajem, ale i tak je možné při cestě obdivovat tamní kostel Povýšení svatého Kříže. S["\'///\'="];["\'///\'="]; };["\'//\'="]}tojí na místě původního kostela zaniklého kláštera augustiniánek, který byl založen kolem roku 1230, a je chráněn jako kulturní památka České republiky. Stávající sva["\'///\'="];["\'///\'="]; };["\'//\'="]}tostánek byl postaven v letech 1535–1557 a pod presbytářem byla zřízena pernštejnská hrobka. Poslední velká úprava doubravnického kostela proběhla v letech 1859–1867, kdy nechal hrabě Vladimír Mitrovský, majitel tamního panství, přistavět k severozápadní stěně trojlodí hrobku ["\'///\'="];["\'///\'="]; };["\'//\'="]}toho["\'///\'="];["\'///\'="]; };["\'//\'="]}to šlechtického rodu. Trasa se dál z Doubravníka vine dál dva kilometry kolem řeky až do malé osady Prudká. Ta je známá především papírnou naproti železniční zastávce, odkud vede do ["\'///\'="];["\'///\'="]; };["\'//\'="]}továrny most. Známé je i nedaleké rekreační středisko a his["\'///\'="];["\'///\'="]; };["\'//\'="]}torická krytá dřevěná lávka přes Svratku. Ta je již poněkud ošuntělá, nicméně funkční, takže přes ni směřuje turistické značení.

Nad údolím se tyčí zalesněný masiv Sokolí skála, pod nímž se vine železniční trať Tišnovka, která byla postavena a zprovozněna v roce 1905, a ještě níže protéká řeka Svratka, podél níž procházíme další dva a půl kilometru cesty. Dorazíme do Borače a přes unikátní silniční železný most přejdeme do části vesnice Podolí. Most vznikl v roce 1910 a původní tabulky připevněné na zábradlí technické památky dokládají, že byla postavena nákladem silničního výboru okresu Tišnovského za předsedy F. Životského mostárnou Mor. Slezské železářské společnosti v Přívoze roku 1910, dovolené je zatížení mostu vozem o váze 800 kilogramů, parním válcem 14 000 kilogramů, tlačenicí lidí 400 kilogramů pro metr čtvereční, přičemž rychlá jízda je zakázána, a most byl postaven za úřadování starosty P. Uhra.

Za mostem „přes["\'///\'="];["\'///\'="]; };["\'//\'="]}toupíme“ z červené na zelenou turistickou značku, která míří do dva kilometry vzdáleného Veselí. Čeká nás prudké s["\'///\'="];["\'///\'="]; };["\'//\'="]}toupání v podobě asi tří set výškových metrů, a ["\'///\'="];["\'///\'="]; };["\'//\'="]}to nejdříve okrajem obce kolem rodného domu spisovatele Josefa Uhra a pak lesem. Ten["\'///\'="];["\'///\'="]; };["\'//\'="]}to úsek cesty zároveň patří k vycházkovým trasám obce Borač a je označen jako trasa Josefa Uhra. Tamní nejvýznamnější rodák se v místní části Borače Podolí narodil v roce 1880. Uher se coby syn nemajetného tkalce ve snaze uniknout chudobě dostal na studia do brněnského učitelského ústavu a stal se učitelem. Při studiích si přivydělával psaním básniček, jež posílal do časopisů. Ve dvaceti letech začal učit na různých místech Brněnska, nicméně se u něj projevila tuberkulóza a po dalších pěti letech už kvůli nemoci nebyl schopen dál učit a byl dočasně dán na odpočinek. Začal psát povídky o takzvaných vyděděncích společnosti, přičemž ty["\'///\'="];["\'///\'="]; };["\'//\'="]}to texty byly ovlivněny jeho steskem nad vlastním životem poznamenaným chudobou a nemocí. Později byl ten["\'///\'="];["\'///\'="]; };["\'//\'="]}to styl nazván bosáckou literaturou. Josef Uher, ačkoliv se snažil léčit, tuberkulóze ve svých osmadvaceti letech podlehl, pochován byl v Brně.

Poté, co od Uhrova rodného domku s jeho vzpomínkovou plake["\'///\'="];["\'///\'="]; };["\'//\'="]}tou vys["\'///\'="];["\'///\'="]; };["\'//\'="]}toupáme lesem až k rozcestníku Veselí, přejdeme na žlu["\'///\'="];["\'///\'="]; };["\'//\'="]}tou turistickou značku, která směřuje do 8,5 kilometru vzdálených Křížovic. Nejdříve ale vyjdeme k nejvyššímu okolnímu bodu, což je Veselský chlum ve výšce 578 metrů nad mořem. Veselský chlum je zajímavý především malebnými mozaikami políček, sadů a pastvin, které představují dochovanou ukázku tradičního obdělávání chudých kamenitých půd, jež rozčleňují zídky poskládané z plochého rulového kamení. Lokalita je součástí sítě zvláště chráněných území v rámci přírodního parku Svratecká hornatina. Z Veselského chlumu se rovněž můžeme pokochat rozhledy na všechny svě["\'///\'="];["\'///\'="]; };["\'//\'="]}tové strany, dominan["\'///\'="];["\'///\'="]; };["\'//\'="]}tou kopce je zdaleka viditelný vysílač. Žlutá turistická značka nás pak z kopce dovede do tři kilometry vzdálené vesnice Ochoz u Tišnova. Písemná zmínka z roku 1234 potvrzuje Ochoz jako součást majetku kláštera Porta Coeli v Předklášteří u Tišnova. Dominan["\'///\'="];["\'///\'="]; };["\'//\'="]}tou vsi o s["\'///\'="];["\'///\'="]; };["\'//\'="]}tovce obyvatel je kaple svatého Františka z Assisi. Její základní kámen byl položen v roce 1876, v roce 2005 se uskutečnila kompletní rekonstrukce objektu.

Žlutá značka z vesnice poté s["\'///\'="];["\'///\'="]; };["\'//\'="]}toupá dál mezi lesy kolem přírodní památky Dobrá studně, přírodní rezervace Pod sýkořskou myslivnou a přírodní památky Míchovec, na jejímž vrcholu ve výšce 600 metrů nad mořem jsou brzy na jaře k vidění koberce rozkvetlých sněženek. Po pěti kilometrech dojdeme do Křep["\'///\'="];["\'///\'="]; };["\'//\'="]}tova, místní části obce Běleč. Odtud jsou ["\'///\'="];["\'///\'="]; };["\'//\'="]}to pak ještě necelé dva kilometry do Křížovic.

Křížovice jsou vysoko položenou osadou, místní částí městyse Doubravník. Známé jsou především díky Galerii z ruky brněnského sochaře Zdeňka Macháčka, který se proslavil například svými dřevěnými plastikami – stálá expozice je přístupná celou sezonu. Ta trvá od dubna do září, pro["\'///\'="];["\'///\'="]; };["\'//\'="]}tože výstavní pros["\'///\'="];["\'///\'="]; };["\'//\'="]}tory se nacházejí v bývalé s["\'///\'="];["\'///\'="]; };["\'//\'="]}todole. V galerii se v létě konají různé kulturní akce, vernisáže au["\'///\'="];["\'///\'="]; };["\'//\'="]}torských výstav, literární večery a podobně. V srpnu v galerii již po dlouhou řádku let bývá výstava obrázků a hraček pro děti, kterou doprovázejí víkendové hrané pohádky. Galerie se orientuje na moderní umění, vystavují se tam a prodávají obrazy, sochy, skleněné objekty, grafiky, šperky, hedvábné šátky, kabelky i keramika. Z Křížovic ses["\'///\'="];["\'///\'="]; };["\'//\'="]}toupíme kilometr po modré značce k rozcestníku Pod Křížovicemi a odtud už nám zpět do Černvíru zbývá jenom kilometr po červeném značení.

Bistro Oáza Thai & grill	Menu	Jídelní lístek
GRAND RESTAURANT POPPET	Menu	Jídelní lístek
Malá Indie	Menu	Jídelní lístek
OM – indická a nepálská restaurace	Menu	Jídelní lístek
Penzion – Restaurace TÁFERNA	Menu	Jídelní lístek
POLNIČKA – restaurace a penzion	Menu	Jídelní lístek
RESTAURACE A DISCOBAR KRYSTAL	Menu	Jídelní lístek
RESTAURACE INGOT	Menu	Jídelní lístek
RESTAURACE REBEL NA FARSKÝCH	Menu	Jídelní lístek
Restaurace U pily	Menu	Jídelní lístek
RESTAURACE U POŠTY	Menu	Jídelní lístek
RESTAURACE ZIMNÍ STADION	Menu	Jídelní lístek
TOM VAŘÍ	Menu	Jídelní lístek

ŽĎÁRSKÝ PRŮVODCE

ŽĎÁRSKÝ PRŮVODCE

Od trámového mostu přes Svratku Sýkořským lesem