> Žďárské vrchy tipy na výlet > Po modrém okruhu přes lesy kolem Nového Města

Po modrém okruhu přes lesy kolem Nového Města

Čtvrtek, 10. října 2013

Nové Měs["\'///\'="];["\'///\'="]; };["\'//\'="]}to na Moravě / Jedenáctikilometrová procházka v těsné blízkosti Nového Města na Moravě kopíruje modře značený místní vycházkový okruh a je vhodná i pro méně zdatné turisty či děti. Zaparkujeme na parkovišti u tamního Ski Hotelu, jedenáct kilometrů vzdáleného od Žďáru nad Sázavou, v jehož těsné blízkosti se nachází rozsáhlý spor["\'///\'="];["\'///\'="]; };["\'//\'="]}tovní areál, a vydáme se po modrém místním značení zpět směrem k silnici, po které jsme přijeli. Na úpatí Harusova kopce je na stromě umístěna informační tabulka, která označuje začátek takzvaného terénního testu zdatnosti. Zároveň jde o nejnáročnější část vycházky. V rámci testu zdatnosti při chůzi do kopce v délce 750 metrů překonáme převýšení 115 metrů a nahoře na Harusově kopci (741 metrů nad mořem) si můžeme změřit tep a výsledek srovnat s orientační tabulkou, která nám odhalí, jakže na ["\'///\'="];["\'///\'="]; };["\'//\'="]}tom s fyzickou kondicí vůbec jsme. Kdo je na ["\'///\'="];["\'///\'="]; };["\'//\'="]}tom dobře, ces["\'///\'="];["\'///\'="]; };["\'//\'="]}tou nahoru ještě stíhá zaznamenat, že kolem v létě roste velké množství malin a ostružin, případně je i je ochutná.

Kopec je pojmenován po svém někdejším majiteli, jemuž pozemek patřil v 18. s["\'///\'="];["\'///\'="]; };["\'//\'="]}toletí. Za první republiky stála na vrcholu dřevěná turistická chata s rozhlednou, v roce 1942 však vyhořela a už nebyla obnovena. Nyní se na Harusově kopci tyčí televizní vysílač, veřejnosti je ovšem nepřístupný.

Test fyzické zdatnosti je spojen se jménem novoměstského lékaře Karla Daňka, který ve městě začal působit v 60. letech minulého s["\'///\'="];["\'///\'="]; };["\'//\'="]}toletí. Pacienti od Hotelu Ski na Harusův kopec tehdy šplhali vybaveni speciálním zařízením, které přenášelo jejich tep na elektrokardiograf, jenž byl umístěný přímo v hotelu. Známá byla rovněž populární akce pro veřejnost s názvem Dovolená pro zdraví, při které rekreanti v sedmdesátých letech 20. s["\'///\'="];["\'///\'="]; };["\'//\'="]}toletí za účelem zvýšení své fyzické kondice nachodili desítky kilometrů po různě náročných turistických trasách ve Žďárských vrších.

Z Harusova kopce se po modrém místním značení pustíme po asfal["\'///\'="];["\'///\'="]; };["\'//\'="]}tové cestičce dolů pod kopec, přičemž pozorně sledujeme značku, pro["\'///\'="];["\'///\'="]; };["\'//\'="]}tože ta po chvíli uhýbá vpravo do polí. Pak jdeme okrajem pole, projdeme remízkem a z kopce sejdeme až k Cihelskému po["\'///\'="];["\'///\'="]; };["\'//\'="]}toku, který přejdeme. Po něm pak o kus dál překonáme i silnici vedoucí z Nového Města do Vlachovic.

Dál se převážně lesem vydáme směrem k rozcestníku Bílá skála a od něj lesem Ochoza po klikatých cestičkách až k rozcestníku Pod Ochozou. Ačkoliv se jedná o městský les, relativně dost frekven["\'///\'="];["\'///\'="]; };["\'//\'="]}tovaný, dají se v něm najít houby i lesní plody. Následně jdeme střídavě lesem a okrajem pole, přičemž sledujeme značku, která je v některých místech mezi stromy špatně postřehnutelná. Projdeme les Borovina a po polní cestě se dostaneme k silnici II/354 vedoucí z Nového Města na Moravě do jeho místní části Maršovice. Přejdeme komunikaci a o kus dál před sebou uvidíme rozcestník V Kopcích, který nás nasměruje do Maršovic, souběžně s modrou tam vede také červená značka místního okruhu. Součástí Nového Města na Moravě se vesnice stala v roce 1960. První písemná zpráva o Maršovicích pochází z roku 1483, kdy maršovský rychtář odváděl do Bystřice „výběrku“ na kata od patnácti osadníků. Ves tehdy náležela k pernštejnskému panství, jehož správní centrum představovala dnešní Bystřice nad Pernštejnem.

Název Maršovice pravděpodobně pochází z křestního jména Mareš, tedy domácké podoby jmen Marek či Martin. Při rozdělení pernštejnského panství v roce 1500 se Maršovice staly součástí takzvaného novoměstsko-jimramovského dvojdílu a později částí novoměstského panství. Ves získala svoji pečeť v roce 1749, ve znaku má kříž. Známou se stala tamní rychta, první zmínky o ní pocházejí z roku 1550. Postupem let byla mnohokrát opravována a přestavována, poslední významnou přestavbou prošla v roce 1960, kdy se z ní stal stylový hotel Maršovská rychta s obdélníkovým půdorysem a empírovým průčelím z 19. s["\'///\'="];["\'///\'="]; };["\'//\'="]}toletí.

Maršovská rychta byla v minulosti rovněž zázemím pro bratry Křičkovy – hudebního skladatele Jaroslava (1882 – 1969) a básníka Petra (1884 – 1949), pro["\'///\'="];["\'///\'="]; };["\'//\'="]}tože jejich maminka z rychty pocházela. Po smrti svého manžela se i se svými třemi dětmi v roce 1891 přestěhovala z Valašska, kde do té doby bydleli, nejdříve nakrátko do Německého (Havlíčkova) Brodu a po["\'///\'="];["\'///\'="]; };["\'//\'="]}tom zpět do Maršovic k rodičům. Tvorba sourozenců Křičkových se později dočkala mnoha ocenění. Petr Křička byl au["\'///\'="];["\'///\'="]; };["\'//\'="]}torem textu ke skladbě Josefa Suka s názvem V nový život, která získala v roce 1932 na olympiádě v Los Angeles stříbrnou medaili. Jaroslav Křička byl mimo jiné au["\'///\'="];["\'///\'="]; };["\'//\'="]}torem Horácké suity, za kterou obdržel při olympiádě v Berlíně roku 1936 bronzovou medaili. Básník Petr Křička je pochován na ka["\'///\'="];["\'///\'="]; };["\'//\'="]}tolickém hřbi["\'///\'="];["\'///\'="]; };["\'//\'="]}tově v Novém Městě na Moravě a sourozencům je věnována pamětní deska v prvním patře hotelu Maršovská rychta. V Maršovicích coby malý chlapec pobýval i budoucí spisovatel Josef Věromír Pleva, který tam z blízkých Radňovic docházel k sedlákovi pást dobytek. Seznámil se tehdy i s bratry Křičkovými, ačkoliv ti byli podstatně starší než on.

["\'///\'="];["\'///\'="]; };["\'//\'="]}to-na-morave-koupaliště.jpg"> PŘÍRODNÍ KOUPALIŠTĚ NOVÉ MĚSTO NA MORAVĚ ["\'///\'="];["\'///\'="]; };["\'//\'="]}to-na-morave-koupaliště-300x225.jpg" width="300" height="225" />Za Maršovskou rych["\'///\'="];["\'///\'="]; };["\'//\'="]}tou odbočíme doprava po modrém značení, červené pokračuje ve směru k novoměstskému nádraží. Cestičkou se po modré značce dostaneme k novoměstskému přírodnímu koupališti, respektive rybníku. Přejdeme po jeho hrázi a vys["\'///\'="];["\'///\'="]; };["\'//\'="]}toupáme do lesa, odkud nás asfal["\'///\'="];["\'///\'="]; };["\'//\'="]}tová komunikace vyvede ve spor["\'///\'="];["\'///\'="]; };["\'//\'="]}tovním areálu Vysočina Arena u Hotelu Ski, kde máme zaparkováno au["\'///\'="];["\'///\'="]; };["\'//\'="]}to. V restauraci hotelu, který byl v lese Ochoza postaven začátkem 70. let minulého s["\'///\'="];["\'///\'="]; };["\'//\'="]}toletí, se můžeme rovněž občerstvit.

Pokud máme čas a chuť, můžeme si ještě zajet, či zajít prohlédnout Nové Měs["\'///\'="];["\'///\'="]; };["\'//\'="]}to na Moravě, minimálně jeho his["\'///\'="];["\'///\'="]; };["\'//\'="]}torické centrum. Měs["\'///\'="];["\'///\'="]; };["\'//\'="]}to, které v současné době čítá asi jedenáct tisíc obyvatel, bylo založeno kolem roku 1250 Bočkem z Obřan, zakladatelem cisterciáckého kláštera v nedalekém Žďáře nad Sázavou. Největšího rozkvětu se dočkalo v době renesance, kdy jej vlastnili páni z Pernštejna. Jeho majitelé se několikrát změnili, ale nejdéle, od roku 1699 až do osvobození po 2. svě["\'///\'="];["\'///\'="]; };["\'//\'="]}tové válce, měs["\'///\'="];["\'///\'="]; };["\'//\'="]}to patřilo brněnské nadaci šlechtičen. Zachovalé his["\'///\'="];["\'///\'="]; };["\'//\'="]}torické jádro tvoří dnes městskou památkovou zónu. Mezi nejvýznamnější pamětihodnosti patří ka["\'///\'="];["\'///\'="]; };["\'//\'="]}tolický kostel svaté Kunhuty, budova radnice a zámek, dnes Horácká galerie. Nové Měs["\'///\'="];["\'///\'="]; };["\'//\'="]}to bylo povýšeno na měs["\'///\'="];["\'///\'="]; };["\'//\'="]}to v roce 1635, od roku 1906 disponuje přívlastkem na Moravě, aby se odlišilo od ostatních Nových Měst. Měs["\'///\'="];["\'///\'="]; };["\'//\'="]}to má celkem devět místních částí – Hlinné, Jiříkovice, Maršovice, Olešnou, Petrovice, Pohledec, Rokytno, Slavkovice a Studnice.

Aktuálně je Nové Měs["\'///\'="];["\'///\'="]; };["\'//\'="]}to na Moravě nejvýznamnějším lyžařským centrem na Vysočině, kde se pořádá závod Svě["\'///\'="];["\'///\'="]; };["\'//\'="]}tového poháru Zlatá lyže, le["\'///\'="];["\'///\'="]; };["\'//\'="]}tos se tam konalo i mistrovství světa v biatlonu. Tamní spor["\'///\'="];["\'///\'="]; };["\'//\'="]}tovní areál je rovněž dějištěm závodů horských kol. Jeho okolí je vhodné nejen pro příznivce zimních sportů, ale i pro pěší turisty a cyklisty, v blízké době například dojde k vybudování sítě speciálních tras pro horská kola – singltreků v lese Ochoza.

Bistro Oáza Thai & grill	Menu	Jídelní lístek
GRAND RESTAURANT POPPET	Menu	Jídelní lístek
Malá Indie	Menu	Jídelní lístek
OM – indická a nepálská restaurace	Menu	Jídelní lístek
Penzion – Restaurace TÁFERNA	Menu	Jídelní lístek
POLNIČKA – restaurace a penzion	Menu	Jídelní lístek
RESTAURACE A DISCOBAR KRYSTAL	Menu	Jídelní lístek
RESTAURACE INGOT	Menu	Jídelní lístek
RESTAURACE REBEL NA FARSKÝCH	Menu	Jídelní lístek
Restaurace U pily	Menu	Jídelní lístek
RESTAURACE U POŠTY	Menu	Jídelní lístek
RESTAURACE ZIMNÍ STADION	Menu	Jídelní lístek
TOM VAŘÍ	Menu	Jídelní lístek

ŽĎÁRSKÝ PRŮVODCE

ŽĎÁRSKÝ PRŮVODCE

Po modrém okruhu přes lesy kolem Nového Města