> Žďárské vrchy tipy na výlet > V žulových lomech u Skutče se dá i koupat

V žulových lomech u Skutče se dá i koupat

Středa, 4. listopadu 2015

Skuteč / Nenáročná procházka začíná ve Skutči, městě s asi pěti tisíci obyvateli v okrese Chrudim a Pardubickém kraji. Od Žďáru nad Sázavou je vzdálené osmatřicet kilometrů, nejkratší cesta vede směrem na Svratku s tím, že před ní odbočíme vlevo na Kameničky a poté jedeme přes Dědovou, Kladno, Vojtěchov, Ranou, Oldřetice, Radčice a Žďárec do Skutče, kde je možné zaparkovat na náměstí.

První písemná zmínka o Skutči pochází z roku 1289, stará osada ležela na obchodní cestě vedoucí z Chrudimi na Trstenickou stezku. Ves byla povýšena na měs["\'///\'="];["\'///\'="]; };["\'//\'="]}to pravděpodobně v první polovině 14. s["\'///\'="];["\'///\'="]; };["\'//\'="]}toletí, ["\'///\'="];["\'///\'="]; };["\'//\'="]}to měla i hrdelní právo, soud, mučírnu a pranýř na náměstí. V minulosti Skuteč patřila mezi větší města v kraji, v roce 1843 tam žilo 3620 obyvatel. V roce 1862 zničil požár celou východní část náměstí a dnešní Heydukovu ulici. V srpnu 1867 zcela vyhořela západní strana náměstí a přilehlé části. Při posledních dvou požárech shořelo 306 domů a 120 s["\'///\'="];["\'///\'="]; };["\'//\'="]}todol, chlévy a další objekty. Po požáru v roce 1867 byla zazděna podloubí domů na náměstí.

Skuteč byla spojena s tradicí obuvnictví a také kamenictví, což dokládají i expozice v muzeu umístěném pod náměstím. Obuvnická živnost ve Skutči před s["\'///\'="];["\'///\'="]; };["\'//\'="]}toletím prosperovala nejenom na velkých dodávkách vojenských bot, ale za první republiky kožené výrobky tamních zručných mistrů i několika ["\'///\'="];["\'///\'="]; };["\'//\'="]}továren pu["\'///\'="];["\'///\'="]; };["\'//\'="]}tovaly nejenom do Čech, ale i po Evropě a za oceán do Ameriky. V muzeu je k vidění i největší ručně šitá polobotka v České republice i v Evropě, ale také až 140 let staré ševcovské stroje, po zrestaurování většinou funkční. Část obuvnické expozice zahrnuje i někdejší český fenomén – takzvané botasky, které se v roce 1963 začaly vyrábět právě ve skutečské ["\'///\'="];["\'///\'="]; };["\'//\'="]}továrně Botana.

Kamenictví ve skutečském muzeu reprezentuje jak vnitřní, tak i venkovní část expozice – ta venkovní byla vytvořena se záměrem procházky malým fiktivním kamenolomem, takže si návštěvník může udělat dojem, jak ["\'///\'="];["\'///\'="]; };["\'//\'="]}to kdysi v takovém lomu chodilo a co práce v něm obnášela. S tím je spojena i někdejší výroba speciální kostky „tramvajky“ či „vídeňky“, jejich ruční sekání, štípání na beranové štípačce i ruční výrobu štěrku. S his["\'///\'="];["\'///\'="]; };["\'//\'="]}torií souvisí i naučná Žulová stezka, která vede kolem pozůstatků těžby v okolí Skutče, kde jsou dodnes některé lomy funkční. K prvnímu většímu využití žuly na Skutečsku došlo v době budování železniční trati z Pardubic do Havlíčkova Brodu. Kámen se roztloukal především na štěrk pod pražce, potřeba byl ale i kámen na stavbu mostků či tarasů. Rozkvět nastal s příchodem Josefa Haince v roce 1891, který měl v kamenictví značné zkušenosti a ve Vídni vlastnil stavební firmu. Na Skutečsku objevil výbornou kvalitu tamního kamene, z něhož začal vyrábět tehdy žádané žulové kostky „vídeňky“ o hraně 18x18 centimetrů, které po železnici dopravoval do Vídně. V okolí začaly vznikat další lomy a těžba žuly a kamenické řemeslo se rychle rozvíjely. Vzhledem ke zvyšující se poptávce po žulových kostkách a dlažbě některé lomy začaly v první polovině dvacátých let minulého s["\'///\'="];["\'///\'="]; };["\'//\'="]}toletí vznikat poměrně překotně, bez důkladného předchozího geologického průzkumu, takže dost z nich bylo záhy zase opuštěno jako nerentabilní. Pozůstatků po lomech, které se neosvědčily, je kolem Skutče řada, některé jsou za["\'///\'="];["\'///\'="]; };["\'//\'="]}topené, většinou i zarostlé bujnou vegetací.

Některé lomy naopak byly velice úspěšné, například Andrusivův lom založený v roce 1926. Jeho roční produkce činila tři sta vagonů a fungoval do poloviny května roku 1942. V lomech obvykle bývala kovárna, sklad střeliva, přípravna kostkaře a štípány pro výroku dlažby. Místní speciali["\'///\'="];["\'///\'="]; };["\'//\'="]}tou se staly „labáky“ – balvany, kterými byly zpevňovány břehy Labe, ale i jiných řek. Kámen, který se nehodil na nic dalšího, roztloukaly ženy – tlučky na štěrk pod pražce. Zatímco muži, kteří vyráběli kostky, byli za deset hodin práce schopni vyrobit až padesát kostek a vydělat si tím osm korun, práce tluček byla podstatně méně oceněná. Dostávaly za ni korunu a osmdesát haléřů denně. Osm korun denně však dostávali jen ti nejzručnější kostkaři a navíc se jednalo o fyzicky velmi náročnou práci, pro["\'///\'="];["\'///\'="]; };["\'//\'="]}tože jedna „vídeňka“ vážila patnáct kilogramů. Nezanedbatelné bylo rovněž riziko úrazů v lomu, čas["\'///\'="];["\'///\'="]; };["\'//\'="]}to smrtelných, například po pádech z výšky či při odstřelu žulových bloků. Na počátku 40. let žilo na Skutečsku na čtyři a půl tisíce kameníků. Razantní útlum řemesla nastal v roce 1942 a po válce již bývalého rozkvětu nebylo dosaženo. Největší část produkce žulových lomů postupně nahradily nové materiály, jako je například asfalt nebo be["\'///\'="];["\'///\'="]; };["\'//\'="]}ton. Cestu kolem skutečských lomů zahájíme na tamním náměstí, odkud jdeme po zelené turistické značce k rozcestníku Kozí hrádek. Poté pokračujeme po zeleném značení lesní ces["\'///\'="];["\'///\'="]; };["\'//\'="]}tou a postupně se mezi vegetací začínají objevovat pozůstatky těžby – za["\'///\'="];["\'///\'="]; };["\'//\'="]}topený malý Vamberák či větší Macháčkův lom. Dojdeme k rozcestníku Kamenný val, kde jsou k vidění hromady kamení z předchozí těžby, a pokračujeme po naučné stezce na žluté turistické značce, přičemž naučná stezka je značená panely.

Největší z lomů, které můžeme v okolí vidět, je Zvěřinov – po pravé straně cesty. Dojdeme až k vyhlídce Kaňon a z odbočky se pak vrátíme a pokračujeme po žluté značce. Jdeme kolem areálu lomu Leštinka, který využívají potápěči, a procházíme po žluté dále podél dalších informačních panelů až k Novákovu jezírku. V ["\'///\'="];["\'///\'="]; };["\'//\'="]}tom["\'///\'="];["\'///\'="]; };["\'//\'="]}to lomu trvala těžba od 90. let 19. s["\'///\'="];["\'///\'="]; };["\'//\'="]}toletí asi třicet let – vytěžený kámen byl zpracováván v nedalekém a dodnes fungujícím lomu Litická. Po ukončení těžby byl lom zaplaven spodní vodou a stalo se z něj jezírko. To bylo pojmenováno po hudebním skladateli a profesorovi pražské konzerva["\'///\'="];["\'///\'="]; };["\'//\'="]}toře Vítězslavu Novákovi, který se v něm čas["\'///\'="];["\'///\'="]; };["\'//\'="]}to s nadšením koupával. Novák pocházel z Kamenice nad Lipou, ale oženil se s dcerou skutečského ["\'///\'="];["\'///\'="]; };["\'//\'="]}továrníka Práška. Okolí Skutče jej přitahovalo a právě tam zkomponoval řadu svých prací. Ve 40. letech minulého manželé Novákovi odešli z Prahy do Skutče natrvalo. Zatímco některé lomy v okolí Skutče jsou čisté a v létě využívané ke koupání (například Zvěřinov), voda v Novákově jezírku v současné době k osvěžení neláká.

Po žluté značce dojdeme k rozcestníku Pod Fimberkem a odtud se pak po zelené vrátíme zpět na náměstí. Ces["\'///\'="];["\'///\'="]; };["\'//\'="]}tou zpět do Žďáru můžeme ještě navštívit Vojtěchovskou rozhlednu v nadmořské výšce 590 metrů na cestě mezi Vojtěchovým a Kladnem. S["\'///\'="];["\'///\'="]; };["\'//\'="]}tojí na návrší zvaném Na hrbovatkách nedaleko silnice I/34, která dělí Chráněné krajinné oblasti Žďárské vrchy a Železné hory.

Rozhledna je postavena z kamene, železa a dřeva. Zprovozněna byla v roce 2010, ční do výše více než šestnáct metrů a vyhlídková plošina je umístěna v téměř dvanáctimetrové výšce. Na rozhlednu vede devětapadesát schodů, otevřena je v hlavní prázdninové sezoně denně, na jaře a na podzim jenom o sobotách, nedělích a svátcích. Vstupné činí dvacet korun a nahoře je instalován rovněž dalekohled (zpoplatněný zvlášť) k lepšímu rozhledu po okolí.

Bistro Oáza Thai & grill	Menu	Jídelní lístek
GRAND RESTAURANT POPPET	Menu	Jídelní lístek
Malá Indie	Menu	Jídelní lístek
OM – indická a nepálská restaurace	Menu	Jídelní lístek
Penzion – Restaurace TÁFERNA	Menu	Jídelní lístek
POLNIČKA – restaurace a penzion	Menu	Jídelní lístek
RESTAURACE A DISCOBAR KRYSTAL	Menu	Jídelní lístek
RESTAURACE INGOT	Menu	Jídelní lístek
RESTAURACE REBEL NA FARSKÝCH	Menu	Jídelní lístek
Restaurace U pily	Menu	Jídelní lístek
RESTAURACE U POŠTY	Menu	Jídelní lístek
RESTAURACE ZIMNÍ STADION	Menu	Jídelní lístek
TOM VAŘÍ	Menu	Jídelní lístek

ŽĎÁRSKÝ PRŮVODCE

ŽĎÁRSKÝ PRŮVODCE

V žulových lomech u Skutče se dá i koupat