> Žďárské vrchy tipy na výlet > Za unikátním středověkým mostem a větrníky u Věžnice

Za unikátním středověkým mostem a větrníky u Věžnice

Neděle, 6. března 2016

Přibyslav / Dvacetikilometrový výšlap začíná v Přibyslavi na Havlíčskobrodsku, od Žďáru je měs["\'///\'="];["\'///\'="]; };["\'//\'="]}to vzdálené šestnáct kilometrů po silnici I/19 ve směru na Havlíčkův Brod. Zaparkujeme v Přibyslavi na náměstí, kde je také umístěn rozcestník turistických cest.

Přibyslav je jedno z nejstarších měst na Vysočině, hned při cestě k Bechyňovu náměstí si po levé straně silnice můžeme všimnout sochy Jana Žižky z Trocnova na koni. Je menší kopií pražské sochy podle návrhu Bohumila Kafky z roku 1931. Originální skulptura je umístěná na Vítkově, váží 16,5 tuny, skládá se ze 120 bronzových částí spojených pěti tisícovkami šroubů a patří mezi největší jezdecké sochy na světě. V sousedství přibyslavské Žižkovy jezdecké sochy s["\'///\'="];["\'///\'="]; };["\'//\'="]}tojí zámek, v němž je umístěno muzeum hasičské techniky. Dominan["\'///\'="];["\'///\'="]; };["\'//\'="]}tou Přibyslavi je věž původně gotického kostela Narození svatého Jana Křtitele.

Z přibyslavského náměstí se pustíme kilometr po zelené turistické značce ve směru Jablonecký žlab, což je zrevitalizovaný rybník u lesa na konci města. Kolem něj od vlakového nádraží v Přibyslavi taktéž vede naučná stezka Romana Podrázského. Pokračujeme v chůzi po břehu rybníka, pak jdeme lesem a po silnici do 2,5 kilometru vzdálené Dolní Jablonné, místní části Přibyslavi se s["\'///\'="];["\'///\'="]; };["\'//\'="]}tovkou obyvatel. Většinu centra vesničky zabírá návesní rybník, nad ním je umístěná dřevěná zvonička a o něco výše na opačné straně cesty s["\'///\'="];["\'///\'="]; };["\'//\'="]}tojí nová kaple svatého Floriána s le["\'///\'="];["\'///\'="]; };["\'//\'="]}topočtem 2014. Ta současně slouží i jako hasičská zbrojnice.

Vesnička, o níž první písemná zmínka pochází z roku 1356, se v 17. s["\'///\'="];["\'///\'="]; };["\'//\'="]}toletí jmenovala Německá Jablonná (Niemeczka Jablon nebo Niemeczka Jablonna), v 18. s["\'///\'="];["\'///\'="]; };["\'//\'="]}toletí užívala německou variantu jména Deutch Gablenz. Dolní Jablonnou se ves stala až v roce 1945. Původní název je zřejmě odvozen od výskytu většího množství jabloní, případně od francouzského slova gablona (celnice), neboť osada ležela poblíž česko-moravské zemské hranice.

Z Dolní Jablonné vys["\'///\'="];["\'///\'="]; };["\'//\'="]}toupáme polní ces["\'///\'="];["\'///\'="]; };["\'//\'="]}tou kolem areálu zemědělského družstva až k rozcestníku Kobylský les. Dál pokračujeme lesem, až dojdeme ke dvěma větrným elektrárnám, které na kopci nad vesnicí Věžnice vyrábějí elektrickou energii od roku 2009. Jsou ["\'///\'="];["\'///\'="]; };["\'//\'="]}to jediné „větrníky“ na území Kraje Vysočina, provozuje je společnost ČEZ a vyrobenou elektrickou energií pokryjí potřebu více než dvou tisíc domácností.

Od sloupů sejdeme dolů do Horní Věžnice - z Přibyslavi jsme ušli 8,5 kilometru. Vesnice vznikla spojením tří původních osad - Horní, Prostřední a Dolní Věžnice. Dolní a Horní Věžnice vznikly jako strážní osady na obchodní stezce z Prahy do Brna v první polovině 13. s["\'///\'="];["\'///\'="]; };["\'//\'="]}toletí. V okolí se rovněž těžila stříbrná ruda, což přispělo k rozvoji osídlení oblasti. V Horní a Prostřední Věžnici žili hlavně Češi, v Dolní se později usadili němečtí kolonisté. Všechny tři vsi byly sloučeny v roce 1925, po druhé svě["\'///\'="];["\'///\'="]; };["\'//\'="]}tové válce pak bylo německé obyvatelstvo vysídleno.

Na návsi Horní Věžnice si můžeme prohlédnout kapli Panny Marie Pomocnice křesťanů a blahoslaveného Adolpha Kolpinga, která byla postavena v roce 1999. Nedaleko ní s["\'///\'="];["\'///\'="]; };["\'//\'="]}tojí barokní sloup s obrazy světců, před školou je umístěná socha svatého Jana Nepomuckého z roku 1767. V Horní Věžnici opustíme zelenou značku a po silnici v opačném směru pokračujeme do Dolní Věžnice. Projdeme vsí kolem tamních rybníků a za chvíli po pravé straně nad silnicí uvidíme kamenný kříž z 15. s["\'///\'="];["\'///\'="]; };["\'//\'="]}toletí, nejmohutnější na Polensku, a hned vedle s["\'///\'="];["\'///\'="]; };["\'//\'="]}tojící Klábenešovu kapličku. Po dalším půl kilometru cesty po silnici budeme mít po levé ruce odbočku ke středověkému kamennému mostu U Lutriána.

His["\'///\'="];["\'///\'="]; };["\'//\'="]}torický most z nepravidelného lomového kamene o třech obloucích překlenuje říčku Šlapanku, do níž před mostem vtéká Zlatý po["\'///\'="];["\'///\'="]; };["\'//\'="]}tok, a podle odhadů pochází ze 14. až 15. s["\'///\'="];["\'///\'="]; };["\'//\'="]}toletí. Měla přes něj vést důležitá Haberská stezka z Čech na Moravu. Přesná doba vzniku přemostění není známá, pro["\'///\'="];["\'///\'="]; };["\'//\'="]}tože chybějí písemné doklady. Podle konstrukce, použitého materiálu, stavebního stylu i umístění mostu je však podle his["\'///\'="];["\'///\'="]; };["\'//\'="]}toriků možné jednoznačně uvést, že jde o jeden z nejstarších mostů v republice.

Po prohlídce kamenného přemostění se vrátíme zpět na silnici a po dvou kilometrech dojdeme do Šlapanova. V obci čítající osm s["\'///\'="];["\'///\'="]; };["\'//\'="]}tovek obyvatel se držíme modrého turistického značení na cestě od hlavní silnice vlevo, až dojdeme k tamní dominantě, kterou je kostel svatého Petra a Pavla. Ten vznikl v první polovině 13. s["\'///\'="];["\'///\'="]; };["\'//\'="]}toletí. Současná podoba kostela pochází z barokní přestavby v roce 1733. Kolem roku 1801 byla věž značně poškozena větrem a v roce 1899 došlo k její přestavbě a celkovému zvýšení o šestadvacet metrů. Kolem kostela svatého Petra a Pavla se rozkládá hřbi["\'///\'="];["\'///\'="]; };["\'//\'="]}tov se sochou Panny Marie z roku 1733.

Ke šlapanovskému sva["\'///\'="];["\'///\'="]; };["\'//\'="]}tostánku se váže pověst, že se kdysi z neznámých důvodů propadl do země. Další z pověstí hovoří o ["\'///\'="];["\'///\'="]; };["\'//\'="]}tom, že v době třicetileté války tamní obyvatelé ukryli pod zem kostelní zvon, aby o něj nepřišli, ale po válce ho nemohli nalézt. Po čase ho vyhrabala ze země svině. Podruhé už šlapanovští obyvatelé ale ["\'///\'="];["\'///\'="]; };["\'//\'="]}tolik štěstí neměli, kostelní zvon byl zrekvírován a odvezen k roztavení pro účely zbrojařského průmyslu za první svě["\'///\'="];["\'///\'="]; };["\'//\'="]}tové války. Na návsi si můžeme prohlédnout také barokní sochu svatého Jana Nepomuckého z roku 1726 a kamenný kříž z roku 1851.

Ze Šlapanova jdeme dál po modré značce asfal["\'///\'="];["\'///\'="]; };["\'//\'="]}tovou silničkou do dva kilometry vzdálené osady Kněžská, odtud pak polní ces["\'///\'="];["\'///\'="]; };["\'//\'="]}tou další dva kilometry do Dlouhé Vsi. Obec dlouhá tři kilometry se čtyřmi s["\'///\'="];["\'///\'="]; };["\'//\'="]}tovkami obyvatel byla založena při kolonizaci kraje na levém břehu Sázavy řádem německých rytířů v roce 1256. O jejím německém původu svědčí i kostel zasvěcený svatému Mikuláši, který byl patronem kolonistů, a také protáhlý tvar typický pro německé oblasti – šlo o takzvané řadové či řetězové vesnice. Podle ["\'///\'="];["\'///\'="]; };["\'//\'="]}toho dostala ves roku 1308 jméno Langendorf. Český překlad se užívá již od roku 1437. Oba názvy však exis["\'///\'="];["\'///\'="]; };["\'//\'="]}tovaly vedle sebe současně, pro["\'///\'="];["\'///\'="]; };["\'//\'="]}tože původní německé obyvatelstvo ve vesnici žilo až do roku 1945, než bylo odsunu["\'///\'="];["\'///\'="]; };["\'//\'="]}to.

V jižní části Dlouhé Vsi osadu projdeme napříč a po modrém značení jdeme dál do Dvorku, místní části Přibyslavi. Značka vede převážně po silnici a po půldruhém kilometru nás dovede až k Jabloneckému žlabu, odkud jsme původně vyšli. Z něj se pak po zelené značce vrátíme zpět na přibyslavské náměstí.

Bistro Oáza Thai & grill	Menu	Jídelní lístek
GRAND RESTAURANT POPPET	Menu	Jídelní lístek
Malá Indie	Menu	Jídelní lístek
OM – indická a nepálská restaurace	Menu	Jídelní lístek
Penzion – Restaurace TÁFERNA	Menu	Jídelní lístek
POLNIČKA – restaurace a penzion	Menu	Jídelní lístek
RESTAURACE A DISCOBAR KRYSTAL	Menu	Jídelní lístek
RESTAURACE INGOT	Menu	Jídelní lístek
RESTAURACE REBEL NA FARSKÝCH	Menu	Jídelní lístek
Restaurace U pily	Menu	Jídelní lístek
RESTAURACE U POŠTY	Menu	Jídelní lístek
RESTAURACE ZIMNÍ STADION	Menu	Jídelní lístek
TOM VAŘÍ	Menu	Jídelní lístek

ŽĎÁRSKÝ PRŮVODCE

ŽĎÁRSKÝ PRŮVODCE

Za unikátním středověkým mostem a větrníky u Věžnice